O žádné hospodářské a společenské sféře u nás se nedá říci, že funguje v mezích normality a samozřejmosti. S všeobecným optimistickým naladěním z konce hospodářské krize se ve společnosti probouzí i naděje, že se nám posléze konečně podaří nastolit i onu normalitu a samozřejmost, kterou jsme v průběhu více než deseti let zatím neměli možnost poznat.
Samozřejmé má být, že když své peníze svěříme bance, kampeličce či jakémukoliv jinému finančnímu ústavu, tak o ně nepřijdeme. A samozřejmé má být, že když se tak stane, budou okamžitě indentifikováni viníci a skončí ve vězení.
Samozřejmé má být, že politická strana po volebním vítězství také svůj program plní a politici plní své sliby.
Samozřejmé má být, že veškeré druhy hospodářské kriminality jsou právně postihovány.
Samozřejmé má být, že se nebojíme chodit ulicemi Prahy či jiného českého města a nikdo nás neobtěžuje, nepřepadává a neokrádá.
Samozřejmé má být, že když si koupíme zájezd s cestovní kanceláří, tak i vycestujeme, když peníze investujeme do stavebního bytového družstva, tak i byt dostaneme.
Samozřejmé má být, že firmy platí daně.
Samozřejmé má být, že když nám zaměstnavatel sráží daně a nemocenské a sociální pojištění, tak je také odvádí, kam je odvádět má. Samozřejmé má být, že když se tak neděje, skončí ve vězení.
Samozřejmé má být, že zaměstnavatel respektuje zákoník práce, a pokud se tak neděje, je ihned sankcionován.
Samozřejmé má být, že občan nežije ve strachu o svou práci. A když o ni přijde, má možnost rekvalifikovat se a najít si jiné pracovní uplatnění.
Samozřejmé má být, že se občan neobává, že přijde o střechu nad hlavou například neúprosným nájemným.
Samozřejmé má být, že se občan živí prací a že tato práce je zaplacena a společensky vážena.
Samozřejmé má být, že mravní kategorie jako poctivost, odpovědnost, slušnost, čestnost jsou občany ctěny a hájeny.
Samozřejmé má být, že se občan dovolá spravedlnosti.
Tolik dalších věcí má být v naší společnosti samozřejmostí.
Mocenské a hospodářské elity však už v prvopočátku transformace opovrhly právním řádem, morálkou a odpovědností a daly tak příklad lidem, jak se mají chovat. Ve svém důsledku společnost dovedly do mravního rozkladu, který je určován rozkladem ekonomickým. Až teprve nyní si vše začínáme uvědomovat a nastolujeme proces návratu k odpovědnosti a mravnosti, proces ukotvení zákonů, řádu a norem.
Až občané přiznají, že demokratický systém je dobrý systém, který slouží většině, až občany napřímí sebevědomí, protože jejich standardní životní úroveň je i výsledkem jejich práce, až občané budou na svůj stát hrdí, protože se v něm jako svobodní lidé mohli realizovat - pak budeme moci mluvit o samozřejmosti fungování demokratického systému. Avšak každá samozřejmost se rodí ze střetu protikladných vůlí, ten střet nás teprve čeká.
Autor: Michal Černík
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |