Myslíte si, že žijete jako svobodný člověk?
Bohužel nikolivěk. Bohužel proto, že takový život mne sužuje a prostě mé letoře i fyzickému stavu nesvědčí.
Kdy jste si ve svém životě nejvíce uvědomoval, že nejste svobodný?
Když jsem se po listopadu roku 1989 začal vracet domů - tedy do svého bytu. Ovládly mne obavy a někdy i strach. Bál jsem se, co zase bude ve schránce: oznámení, že je cena zvýšena, upomínka, sdělení o mně neznámém doplatku - dluhu.
Co pro vás znamená svoboda?
Uvědomil jsem si, že filozofická formulace svobody má svou reálnou, často materiální předlohu. Že právě tato materiální pouta plodí únavu, neklid, stresy.
Svoboda je tedy pro mne především osvobozením od podnětů, které produkují strach a pocit závislosti. Svoboda je pro mne tudíž maximální formou nezávislosti, neboť totální nezávislost možná není.
Svoboda člověka se skládá z mnoha dílčích svobod. Které z nich jsou pro vás nejdůležitější?
Svobodně se rozhodnout a nezávisle rozhodovat. Být svobodným znamená myslet bez nátlaků, nařízení, rozhodovat se nezávisle na větší či menší moci. Realizovat svobodu své vůle operativně pomocí samostatného, jedinečného vlastního rozhodování.
V jakém vztahu jsou u nás v současné době pojmy svoboda a demokracie a svoboda a zákony?
Jsou to dnes varietní triky. Slovo demokracie zazní pádněji, jde-li o odsudek, útok na myslícího, nepokořeného, o němž se usoudí, že zneužívá "daru" svobody. Svoboda není dar. S ní se člověk rodí a dovede už jako batole pořádně křikem protestovat, je-li omezována. Svobodu lze zneužít, že jí člověk zvlčí, ale také a především ji proměnit na jádro, středobod kreativní síly. Svoboda je prostě tvorba bez sebemenších stop cenzury. Zákony jen vymezují její pole (lépe řečeno měly by), ale nedělí je podle devizy - tomu tolik a tomu méně, třetímu nic.
Je lidská svoboda podmiňována sociálními jistotami? Které z nich považujete za důležité k tomu, aby člověk žil svobodně a důstojně?
Sociální jistoty rozšiřují pole realizace svobody. Bez základních jistot člověk nemůže být a není svobodný. Podle nejstarších zásad jsou tři základní, fundamentální sociální jistoty: mít střechu nad hlavou, mít co do úst a vládnout možností své myšlenky realizovat.
Jak se spolu snášejí kategorie svobody, demokracie a sociální spravedlnosti?
Podle toho, jak se snášejí, roste či zužuje se míra chaosu ve vztazích mezi lidmi.
Myslíte si, že jako národ umíme zacházet se svobodou a starat se o ni?
Neprošli jsme plnou svobodou dosud v žádné etapě vývoje republiky. V šedesátých letech jsme jí byli nejblíže. Dnes k ní máme hodně daleko. Tzv. zacházení se svobodou může být také jejím popíráním, neboť jakmile se svobodou neumíte zacházet, nezasloužíte si ji - čili každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.
Máme u nás svobodu slova?
Pouze deklarativně, čili nemáme.
Jak chápete pojem tvůrčí svobody? Cítíte se jako tvůrce naprosto svobodný? Existují pro tvůrčí svobodu limity? Pociťujete z mocenských struktur nějaká omezení?
Už jsem řekl, že svoboda samotná je kreativní. Omezovat svobodu znamená omezovat, případně ostrakizovat tvorbu. Limit tvorby? Běžný lidský limit. Neubližuješ-li svým jednáním někomu, dělej si, co chceš. V pravdě v tom "lidském" mocenské struktury nejvíce omezují.
Jaká rizika obsahuje tvůrčí svoboda? Dá se zneužívat a zneužívá se jí?
Každé jednání má vyšší či nižší procento rizika. Riziko může být pozitivní, nulové i negativní. Ale také každý čin vyžaduje rizika. Kolik ho dáš? I to je součást tvůrčího procesu.
Kdy se cítíte nejsvobodnější?
Při četbě hezké knížky, při zdravé smysluplné debatě s blízkým, při tvorbě, ke které mne nikdo nenutil.
Chcete zde teď na tomto místě využít svobody slova?
Právě jsem se o to pokoušel. Pokud jsem plně svobody nevyužil, je vidno, že se svobodou ještě neumím zacházet. Utěšuju se, že právě to je jednou z činností, které se člověk musí učit celý život.
Autor: Jan Cigánek
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |