Věda, věda, třikrát věda! Zvolal nedávno pan Jiří Suchý, byv dotázán, co on na novoty ve zdravotnictví, najmě k výsledkům výzkumu v oboru genomiky. Tedy v oboru, který využívá rozpoznaného lidského genomu. "Teď se už snadno najde odborník, který propočítá a potom vyrobí třebas skřivánka, nerozeznatelného od skřivánka bóžího."
"Pánové," pláče humanista a herec Suchý, "že se třebas neuskuteční syntetický skřivánek, to se dá prominout nebo oželet, ale že jste otrávili toho božího, aniž byste k tomu měli nejmenší oprávnění, to by se odpustit nedalo." Tak ovšem zanaříká většina kulturního lidu i pracovníků molekulární biologie, a nejen nad skřivánkem.
A jsme u obecného problému. Úvahy o budoucnosti medicíny hýbají světem.
Byla vypracována Úmluva na ochranu důstojnosti člověka a Protokol o zákazu klonování lidských bytostí. Úmluvu i Protokol vloni podepsalo 29 států (včetně ČR) , přičemž chybějí a budou chybět podpisy mocností jako USA, kde jsou v dané problematice nejdále a kde na další výzkum mají prachy.
Zmíněné konvence představují jakési preventivní opatření proti klonování "lidských bytostí", jež se zanedlouho stane technicky proveditelné, obdobně jako klonování zvířat. Současné odhady se sice trochu liší, ale úspěšnost soukromých amerických laboratoří se vyjadřuje v měsících nebo krátkých rocích.
Klonování lidí je pokládáno za rozporné s lidskou "důstojností", rozporné s náboženstvím a tudíž i do budoucna oficiálně nepřípustné. Toto memento připomíná pro vědce historickou analogii, dříve navrhovanou církevními koncily. Lze snadno doložit, že lidská důstojnost dnes leckde velmi trpí, nikoliv však démonem perspektivního klonování lidí, nýbrž nezaměstnaností, bídou, umíráním hladem, bombardováním civilistů, terorismem vůči dětech a různými dalšími formami porušování základních lidských práv a svobod.
Analyzujeme-li pojmy, je bytostí každý tvor. I lidský tvor jako zoon politikon či homo sapiens. Jen zúženým výkladem je lidská bytost chápána jako osobnost, což ovšem příkladně francouzský, ale i anglický výklad nepřipouští. Jde o člověka a jeho důstojnost, resp. jeho společenskou cenu. Tak je dosud nejsrozumitelněji řečeno, že mnoho lidí žije pod "společenskou cenou", v bídě a v nevážnosti, ovšem ze zcela odlišných důvodů než z perspektivního nebezpečí klonování člověka nebo jeho orgánů.
Je zřejmé, že ohrožení lidské důstojnosti se spatřuje ve "vzdání se předurčení". Genotypické sestavy musí nadále zajišťovat náhodný charakter složení genomu, a (tak) obvyklou míru svobody i obvyklou míru nesvobody. Jen žádné změny, bylo jich dost a to musí stačit!
Věda ovšem není asociální. Jen její výsledky se zneužívají neodpovědnými představiteli moci. A aby k tomu nedocházelo, je nutný právní systém demokracie. "Zájmy a blaho lidské bytosti" nejsou a nemohou být nadřazeny zájmům společnosti. Zájmy vědy a zájmy společnosti se mohou doplňovat. Připustíme-li však nadřazenost zájmu jednotlivce třebas jen ve věcech zdravotně sociálních, dospějeme k nebezpečné absurditě: nebezpečné zejména pro prostým lidem tvořenou společnost.
A to, vážení, nelze připustit!
Soudobá medicína a věda se vzdalují od Hippokrata a jeho etických norem. Spolu s rozvojem techniky dojde k vylepšování těla, vzhledu a mnohých orgánových funkcí. Genetické metody regenerace, případně transplantace klonovaných orgánů - to budou další možnosti vysoce cílené a účinné léčby, ale i prevence. Avšak praktické uplatnění bude stále selektivnější a to pro vybrané a zazobané. Náklady na léčbu se budou geometricky stupňovat. Uplatní se tlak mocenský i ekonomický, což se zpětně promítne do globalizační medicíny. Selektivní péče bude na míle od základní péče, byť dávno nehrazené zdravotní pojišťovnou. Necelá tisícovka "vyvolených" se bude krčit v podzemí anebo v "rekreačních" satelitech, ale bude chtít rozdělovat "nesmrtelnost", vyrobenou v soukromých laboratořích, a tak upevnit svou moc.
Tato smutná vize je v souladu s politickoekonomickými ukazateli i specifickými vlivy na vděčné a poslušné. Není však neměnná! Pokud by se realizovala, nezbude příštím humanistům a la Jiří Suchý než provolávat: Věda, věda, třikrát běda!
Nám všem třikrát běda!
Autor: Alois Tybrych
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |