Narodil jsem se v červenci. Toho léta bylo takové vedro, že vlaštovky krmily mláďata měkkýši. Jmenovitě plži a mlži. Ty jediné byli opěšalí ptáci schopní ulovit. Vzlétnuvší odvážlivci padali žhavým vzduchem s ohořelými křídly k zemi.
Můj původ sedmého dítěte svobodného pasekářského otce později rozplakal čtyři otrlé kádrováky. Pátý mi obstaral protekční místo v hlubinném dole. Tak začala moje kariéra normalizačního spisovatele.
Svým horoskopicko-tropickým narozením jsem se dlouho cítil povolán k velkým činům. Hranice mého génia byla určena až s přílivem nových velkých duchů. V soutěži se génius vytříbí, nebo zanikne.
Celsius Anders se nedožil uznání za svou prvotní zásluhu změřitelnosti geniality rtuťovým sloupcem. Na druhé straně není podobné pravdě, že výskyt géniů v letních měsících osmnáctého století byl tak hustý jako koncem dvacátého a začátkem jedenadvacátého věku.
Po narození v nejlepší možné temperatuře a následnou zálibou v pobytu na přímém slunci jsem byl dlouho a pevně přesvědčen o své genialitě. Dnes vidím s přicházejícím podzimem, že to byl můj základní omyl.
S otevřenými ústy jsem pak zíral na výsledky privatizace. Na viditelné efekty neviditelné ruky trhu. Fantazie H. G. Wellse ustoupila makroekonomické skutečnosti. Hospodářskému zázraku. Jen více takových kožených!, stalo se heslem dne. Vůdčí myšlenka se naplnila. Kožených se vyskytlo množství větší než malé. V hojném počtu se objevili i gumoví. Zaslepená kriminalizace podnikání pak zavinila emigraci hospodářské elity na Galapágy. Naštěstí dost jich počkalo, až se přelije vlna závisti pohrobků minulosti.
Nepřehlédnutelným géniem z vedra je vynálezce zázračného sociálního klíče, penze od data zletilosti. Ušlechtilé heslo padni komu padni by se jen přestěhovalo z jednoho státního úřadu na druhý.
Přesun by bezpochyby nedosáhl nákladů na privatizaci. Celý návrh pak vychází z předpokladu, že státnímu rozpočtu už nelze přitížit.
Počítá-li ta převratná sociální změna s nebývalou výstavbou nádražních budov, nikde nepublikováno. Navrhovatel snad předpokládá úsporu zásadního významu při stavbě železnic. Bezdomovci rádi chodí pěšky, k odpočinku nepotřebují komfort. O svůj kousek místa na útulné nádražní dlažbě se i ve svých zhoustlých řadách rádi podělí. Třeba se samoživitelkami a jejich pacholky.
Nerad se loučím se svou sólovou genialitou. Z vlasteneckého úhlu však vítám rozkvět této země zásluhou výjimečných duchů. Skromných jedinců.
Zeměkoule se otepluje. Nezdá se daleko doba, kdy nám géniové z horka objasní nejen tržní, ale i konzumní hodnotu jevů, jako je skleníkový efekt.
Autor: František Stavinoha
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |