Zdálo by se, že útlá knížka MUDr. Georgiose Karadžose, primáře chirurgie nemocnice v Semilech UKRADENÉ SLUNCE je jen jedním z mnoha čtení, k němuž se v Čechách čtenář málokdy vrací. Opak je pravdou. Knížka, vydaná letos Jaroslavem Bártou (Studio JB v Lomnici nad Popelkou), doplněná fotografiemi, dodatky a vysvětlivkami, přesahuje svým étosem běžné vyprávění »jen o životě«, jak ho prožívaly děti válečných utečenců z dob řecké občanské války koncem 40. a začátkem 50. let minulého století. Český čtenář je konsternován krutostí a zvěrstvy války, o níž v podstatě již nic neví. Přepadání vesnic, upalování lidí zaživa, vraždění nevinných, únosy dětí ze strany královské moci... Lidová armáda ELAS, boj o přežití, útěk - Albánie, Jugoslávie, Maďarsko, Polsko, Československo, někdy i dál, na Východ i na Západ. Bez znalosti jazyka, z valné většiny chudí, skromní a pracovití vesničané s dětmi v náručí. S holýma rukama.
Obraz rodné vesnice nezmizí nikdy z paměti. Krása hor, práce v hospodářství, dětské hry i rošťárny, každodenní pastva, lidové zvyky, rodina, sousedé, kamarádi. Domov. Uloupený.
Putování a život v českých a moravských dětských domovech. Hledání rodičů, osiření. Laskavá vychovatelka Vendulka - ta nás měla ráda a uměla pohladit. Někteří byli zlí a krutí. Česká i řecká škola, naučit se číst a psát. Naučit se česky. Dostat vzdělání. Mít vlastní fotbalovou jedenáctku. Hrát za Řecko. Vítězit. Zpívat a tancovat valašské a řecké tance. Dělat tlumočníka dospělým v nemocnici, zažít s nimi neopakovatelné úsměvné příhody. Mít jiný život, jiné dětství. Jiné slunce. HELLAS.
Prožitky stýkání dvou rovin dvou odlišných světů odkrývají ale také vysoký nadhled moudrosti a hloubku humanity v letmém připomenutí vlastní lékařské profese i trpkost střetů s fanatismem a hloupostí. Nezradit ani v novém českém domově své hodnoty a ideály, bojovat dál o »uloupené slunce« pro všechny obyčejné lidi. Být svůj, stát se pro ně lékařem. Mít po letech konečně možnost vracet se domů a přitom zůstat v Čechách. Navždycky.
P.S.
Díky knížce se až letos - po více než 50 letech - dozvěděla v Řecku vzdálená stařičká příbuzná, kde její původně malý pasáček koz žije a co se s ním stalo. (Druhé vydání knížky se chystá letos na podzim.)
Autor: Jarmila Schwarzová
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |