MIROSLAV FLORIAN
Z deníku kapitána Nema
Ke prahu se mi valí zahrady,
opojná pěna šlehla po zdech města -
V garsoniéře, pětkrát čtyři metry,
se spouštím do hlubiny; sevřen ze všech stran
nesmírným tlakem, hledím užasle
na to, co ještě nikdo nespatřil:
slepice tahá z hlíny dešťovku,
zdánlivě klidný chlapec v manšestrácích
znovu a znovu našlapuje jawu,
a pěší, trochu pokulhávajíce,
též každým krokem něco našlapují,
ulice burácí a dýmá, chvěje se,
tabulky drnčí, drnčí pianina,
ve všem je obsažený příští pohyb.
Svět musí něco velikého říci,
je tím tak nabitý, že koktá -
při chůzi, jako starý Démosthenes,
rozpřahá paže, gestikuluje
(děti, jež dívají se do plamene,
rozumějí těm jeho posuňkům)
a pod jazyk si vkládá oblázky
i básně, ještě mokré od slz...
Praskají stěny mého Nautilu,
protržen zrak a protržena kůže!
Hrnou se do mne těžké zeleně,
jsem plný štěrku, skel a hlíny krchovů,
včela mnou prolétne a neublíží si,
neztratí zrnko pelu... Živly
hledají ve mně svoje útočiště,
zoufalé, siré, chvějící se živly,
(od věků moře rozdírá si hruď,
aby se skrylo v drobné lidské slze)
a já je nesu, ustavičně zdvihám,
co zavalit se hrozí vlastní tíží -
kulhaje, našlapuji umíněně
zem plnou nafty, aby točila se,
bzučela, předla, drnčela a hřměla
v své dráze!
1959
KAREL SÝS
J. N. v Paříži
Miluji tě miluji tě Paříži
jako oko v hlavě Evropy tě střeží
tvé věže tví ostříži
Ach navléknout na nitku básně
vzpomínek sladký hrách
V paměti znovu odlít odlitky
sevrských měr a vah
Seuratova Seina omývá Grande Jatte
ostrov jaký omývá i v Písku
a k Otavě jak láska horu přenáší
nápad jenž se zrodil v letovisku
Clos Sans-Facons v Ohradě Bez Okolků:
oddíl Marťanů se snáší na planetu
A hle - ten raný klíček pasuje
k zámku sterých obydlených světů
Cár žhavého kovu stéká z katedrály
Quasimodo trhá lanem zvonů
V Satory jak suché listy chřestí
kosti Aderova Avionu
Daguerre překračuje malířství
které žilo z ručně šitých přímek
tahá za vemínko temné komory
a světlo crčí do stříbrných jímek
Baudelaire a Rimbaud dosud dřímají
v noclehárně knížek u Putimské brány
Teprv napřesrok se Paříž opět zalidní
stavíc na odiv své pruské rány
Kterési prázdniny se vznese nad město
- má paměť dodnes kopíruje věrně -
balón a v něm místo Karkulky
Tom Sawyer a Julius Verne
To není špatný rým - je třeba vyslovovat
tak jak vyslovuje důvěřivé dítě
Uvěříš slovníku záložce doslovu
a fantastický sen ti umře na úbytě
Ach spakovat si kufry do Paříže
jednoho dne v září nebo v říjnu
osedlat čas sednout si obkročmo
stisknout kolena a cuchat jeho hřívu!
JAN K. MOTEJLEK
Secondhand
Čím hlouběji jsme klesli,
o to víc je v sázce.
Dotýkáme se dna.
Když je všechno ztraceno,
najdeme sebe.
C. PAVESE (1908-1950)
Znám veliký secondhand v srdci Evropy,
kde se prodá, koupí, co kdo uchopí.
Nakoupit dá se tu téměř všecko,
politik, soudce, policajt, ba i děcko.
Prostě v tom secondhandu vše je na prodej,
lumpům, lhářům, podvodníkům je tu hej.
Jsi normální člověk, slušný - těžko se ti žije,
proti smečce vlkodlaků, která sen lži vyje.
Kdyby jenom vyla - kouše, vraždí, krade,
v tomto secondhandu koupíš, prodáš všade.
Tisk si koupil soused z Říše,
většinou v něm jen lži píše.
Českej Honzo, máš to jistý,
zbyly ti jeden, dva listy.
Rozprodali téměř vše, miliardy kradli,
na slíbený blahobyt naděje tak zvadly.
Avšak ne každému, některým se daří,
podrazákům, trafikářům očička jen září.
Sudeťáci u sněmovny přihřívají si kaši,
v duchu mohou hajlovat, pomáhají jim naši.
Všichni, co jsou bez páteře, politici milí,
je jich málo poctivých, nezištných, většinou jsou shnilí.
Slova pravda, vlast, svoboda dneska nejsou v chodu,
těžce žije ten, kdo žije bez podvodu.
Všem tlučhubům z Audience vadí - věc je jistá,
jako trn - však víte kde, slovo komunista.
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |