Počátkem sedmdesátých let projel Prahou poslední trolejbus. Poslední slavnostní jízdy vítězství hlouposti nad ekologickým myšlením se zúčastnil i tehdejší "totalitní" primátor. Schraňuji dosud poslední trolejbusovou jízdenku. Proč? Konečně i František Palacký sbíral poslední jízdenky. Z archivní pozůstalosti se nakonec ukázaly tyto malé Palackého dokumenty jako zcela bezcenné.
V roce 1979 byl kolem Myslbekova sousoší svatého Václava na Václavském náměstí umístěn řetěz z bronzových lipových listů, slušné umělecké dílo sochařské dílny Ústředí uměleckých řemesel. "Ořetězení" se odehrálo bez přítomnosti pražského primátora.
O několik let později se v řetězu shlédli i radní královského města Krakova a obklopili bronzovým řetězem sochu nejslavnějšího polského básníka Mickiewicze na krakovském Rynku Glownym.
V obou případech - v Praze i v Krakově - uvažovali umělci v dávných dobách zcela shodně, po konzultacích s architekty, aby sochy obklopovaly řetězy. Uvažovali již při odhalení soch s ozdobou v podobě lipových ratolestí, symbolů slovanství.
Listuji na chalupě starými ročníky Světozoru a Zlaté Prahy - a ejhle! Oba "lipové řetězy" jsou na skicách předpokládaných památníků. Dva velcí umělci ve dvou městech uvažovali shodně ze zcela racionálních, nikoli politických, ani ideologických, natož z klerikálních důvodů. Ohrazení kolem piedestalu mělo zabránit tomu, aby se podstavec stal schodištěm. Sprejeři tenkrát ještě neexistovali, neexistovaly ani bouřlivé ovace, třeba nad vítězstvím hokejistů, kdy rozvášnění a mnohdy i podnapilí fanoušci vylezou až na ramena skulptur.
U pražského Myslbekova sousoší však koncem sedmdesátých let vstoupily do hry ideologické motivace. Jaképak lezení po soše, jako tomu bylo 21. srpna 1968, co kdyby se něco podobného na Václavském náměstí zase odehrávalo?
Dejme tam řetěz, napadlo tehdejší radní, členy zastupitelských orgánů.
A po roce 1989, když vybuchovaly ručně vyrobené třaskaviny ve středu Prahy a krátce nato, co si "veřejnost" vynutila odstranění monitorovacích kamer, mířících na Václavovo sousoší, se jejich nová montáž ukázala východiskem. Nově instalované a všudypřítomné oko vlasti i s řetězem prokázaly své opodstatnění. Nedávno instaloval Magistrát hlavního města Prahy mnohem delší (ale již ze slitiny) řetěz kolem celého Šalounova sousoší Mistra Jana Husa. Nač si lámat hlavu s estetikou a materiálem, jak to činili jejich předchůdci v roce 1979. Stačí, když se kolem Husova sousoší namontuje docela obyčejný řetěz. Radní totiž pragmaticky usoudili, že tahle místa přece jen nejsou nejvhodnější pro pojídání hamburgerů a osvěžování Coca-Colou, či pro výbuchy třaskavin. Tohle všechno se ale nestalo za totalitního režimu, nýbrž už po něžné a plyšové revoluci, po majetkovém a lustračním převratu, který snese srovnání jenom s dobou po porážce na Bílé Hoře. U instalace řetězu na Staroměstském náměstí chyběl jenom primátor, přestože to sem má co by kamenem dohodil.
Před více než jedním rokem se odehrála u sousoší svatého Václava na Václavském náměstí malá opakovaná demonstrace osmi členů Balbínovy poetické strany v přítomnosti téměř čtyřicítky českých a zahraničních novinářů a fotografů, žádajících odstranění "totalitního" řetězu. Mezi předem pozvanými diváky přihlížel od Domu módy i exprezident Václav Havel. Proti rebelantům zasáhla městská policie a odstranění řetězu zabránila. Definitivní odstranění řetězu však na sebe nedalo dlouho čekat.
V úterý 7. června 2005, poté, kdy pražský magistrát údajně spolu s ministerstvem kultury a památkáři rozhodl o demontáži řetězu, se v přítomnosti primátora MUDr. Pavla Béma (ODS) konala u Myslbekova sousoší malá slavnost. Všechno se odehrálo téměř bez přítomnosti pražské veřejnosti, avšak za bedlivého dozoru městské a státní policie. Po boku vůdců Balbínovy poetické strany slavil tuto významnou událost i zpěvák a legendární folkař Jaroslav Hutka. Nikdo dosud nesdělil, jaký osud v budoucnu bronzový řetěz čeká, zda neskončí v soukromém vlastnictví jako bronzová tabule Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizace v rukách exministra Jiřího Skalického, když šel tento institut definitivně do háje. Ve středu 8. června 2005 (chvíli po odstranění řetězu) již na piedestalu restaurovaného sousoší sv. Václava seděly početné skupinky, převážně cizinců, pojídajících hamburgery z nedalekého rychlého občerstvení a la USA. Domácí klientelu reprezentovaly skupiny feťáků, píchajících si veřejně pod sousoším nezbytné dávky drog nebo pokuřujících oblíbenou marihuanu. Chyběla už jenom všudypřítomná uniformovaná policie.
Hloupost zase zvítězila nad rozumem na celé čáře, přestože se tentokrát nejednalo o poslední jízdu pražského trolejbusu, nýbrž o "totalitní řetěz" s lipovými ratolestmi.
Chyběl exprezident, nechyběl však primátor!
A propos, nestává se Praha pomalu městem připomínajícím žumpu? Zkuste se teď třeba u Myslbekova sousoší na Václavském náměstí zhluboka nadechnout!
Autor: Zdeněk Hrabica
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |