Příkladně čilá Společnost jižních Slovanů vydala jako už 24. svazek Knihovničky poezie a prózy jižních Slovanů (v nakladatelství Albert Boskovice, 2007) ČECHOVÁBENÍ, jejíž zvláštní název zní v makedonském originále Čechopek. Jak vysvětluje Ivan Dorovský, který dvojjazyčné vydání výboru ze stejnojmenné sbírky (vyšla jen rok předtím v Skopji) uspořádal, přeložil a připravil, "čechopek" je novotvar, vyjadřující touhu po Čechách. Autor sbírky Risto Lazarov, vrstevník naší sýsovské generace (nar. 1949), nepobyl možná u nás dlouho, absolvoval snad jen běžnou turistickou trasu - v Praze Hradčany, Vyšehrad, Staré a Nové město, Karlův most, z pražských lokálů Lucernu a U Fleků, z Čech Český Krumlov, Konopiště, Karlovy Vary, Mělník; z osobností, jimiž se průvodci chlubí, zaujali ho (podle pořadí básní jim věnovaných) Mozart, Švejk, Kafka (s Milenou), Dvořák, Smetana, Kundera a Palach. Měl přitom notnou dávku štěstí: Čechy a Praha mu nastavily vlídnou tvář, jakýsi mladík mu v devatenáctce nabídl místo a za srpnového pražského jitra "se ze žebráků vykoupaných hvězdami / stali učitelé dobrého chování / a rozdávali kolemjdoucím / malé houbičky k vysávání velkých trápení..."
Nemyslím, že v tom okouzlení je přivírání očí nad realitou neskonale drsnější. Duha, o níž Lazarov napsal báseň, klene se i v jiných číslech sbírky, most je mu "duha z kamene". Praha a Čechy asi okouzlenému básníkovi oplácely jeho úsměv, s nímž jimi procházel, lehkomyslně vbíhaje, jak praví v jedné básni, "do sebe a do knihy dojmů". Ale dám ruku do ohně na to, že z české kultury zná nemálo. Všecky jeho básně tvoří sedm slok o třech verších - a jmenuje jediného českého autora, Kunderu, v jehož díle právě sedm, tři a jedna jediná mají význam čísel klíčových.
Ivan Dorovský (i jeho studie asi měla mít i makedonské znění, dokonce makedonskému čtenáři by řekla o poezii Prahy víc nového než českému) zřejmě má pravdu, že ze zahraničních slovesných ctitelů Prahy má Lazarov nejblíž ke Cvetajevové. Dodejme, že jeho poněkud bukolický zpěv zní v Dorovského překladu čistě, naléhavě, neodvozeně: "dívej se / nadívej se / střech // poslouchej / naposlouchej se / zvonů // dotkni se / nadotýkej se / hvězd..."
Autor: MILAN BLAHYNKA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |