V poslední době často slyšíme nářky, že mladí lidé, a hlavně děti, nečtou. Prý za to mohou počítače... Každý známe toto hořekování. Nesouhlasím.
Když jsem bydlel v Praze, v dopravních prostředcích četli knížky hlavně mladí lidé. Starší generace spíše noviny a časopisy. V městské knihovně jsem potkával hlavně mladé lidi.
Loni 13. června jsem byl v Krajské knihovně v Pardubicích na besedě se spisovatelem Lubomírem Macháčkem a na křtu jeho knížky Jak voní v Pardubicích perník. Přítomny byly hlavně děti školou povinné. A tady jsem se přesvědčil, že s naší nejmladší generací to není nejhorší. Tedy co se týče čtení.
Děti dokonce znaly postavy spisovatelových hrdinů lépe než sám autor! A na dotaz moderátorky, co by dělaly, kdyby měly volný čas, odpověď většinou zněla: »Četl(a) bych si, nebo maloval(a).«
Z besedy a křtu zmíněné knihy jsem se vracel s dobrým pocitem, který jsem dlouho nezažil.
Autor: KAREL KÝR
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |