Jsme účastníky nepřetržitého happeningu. Musíme se s tím smířit. Poslední bitva nevzplane. Václav Havel řekl, že se bude krást ještě po dvě, tři generace. Pak se uvidí. Poslední bitva nevzplane. Radujme se.
Z trpaslíčka hvězda. Třicet tisíc vojáků navíc. Kolik střeliva ještě spotřebují afghánské skály? „Tužme se.“ Měli jsme legionáře rudé, měli jsme legionáře bílé, měli jsme legionáře sametové, máme legionáře vazalské. Kdyby byl žil kníže Václav, mohli bychom být další Spolkovou republikou. A byl by pokoj. „Tužme se.“
Utichající skandál plzeňského turboučiliště mi připomněl smlouvání ceny za titul magistra. Bez konspirace, v pražské MHD. Deset tisíc korun. Tečka.
Husitství! Jediné zvolání v naší mateřštině, které ohromilo svět. Jeho idea prodána dávno. Nyní jsou k mání zrada a kámen, Národní památník.
…Málokdo je tak slaven za držení postelových tajemství mocných – netají se ti dech, Jene z Nepomuku na Karlově mostě?
Papež formuloval závažný problém: „Příroda dnes trpí a sténá jako nikdy dřív.“ To už psávalo Husákovo Rudé právo. Jeho vláda padla, padl i on, padlo i právo. Příroda trpí a sténá jako dřív.
Už i v rozhlasových reklamách se křičí. Filmové thrillery, večerní školy zločinu. „Otcové drogově závislých synům budou povolnější.“ Tak zněla jedna z předválečných strategií fašistického Německa před vpádem do Francie. Žák mnohé pražské základní školy umí sehnat „psaníčko“ do půl hodiny. Nevím, odkud vane vítr.
Autor: JAROSLAV POSPÍŠIL
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |