Zírám na fotografie v denících, zobrazujících předsedu vlády České republiky Petra Nečase s čínským premiérem Wen Ťia-paomem na setkání k čínským investicím v Evropě, které se konalo ve Varšavě. Nakolik bylo setkání z naší strany farizejské a věrolomné, o tom víme všichni své.
Ještě před měsícem při návštěvě čínské obchodní delegace, která chtěla navštívit jeden zahraniční strojírenský koncern u nás, vyvěsil jeho nynější vládce na správní budovu tibetskou vlajku. Delegace vzala zpátečku! Kolik negativních kroků podnikl proti Číně za svého panování Václav Havel, Jan Ruml, Mirek Topolánek, není třeba připomínat. Sám jsem byl přítomen na jednom happeningu v Národním památníku na Vítkově na pražském Žižkově, kde politici křepčili v tanečním rytmu na sarkofágu, v němž byly kdysi uloženy ostatky Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Čeští politici Topolánek a Bendl protestovali tímto rejem proti „čínským a kubánským zločinům“ a reprezentovali současnou politickou kulturu a umění. Mohou dnes tito lidé představovat prorůstovou politiku a být přesvědčeni, že máme šanci uspět v obchodních a ekonomických vztazích s nynější velmocí, jakou bezesporu již dneska je Čínská lidová republika?
Autor: ZDENĚK HRABICA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |