Příspěvek z konference Unie českých spisovatelů na téma Postavení českého spisovatele dnes
Rozepisovat se o postavení českého spisovatele dnes bylo by mezi spisovateli jitřením toho podivného stavu, který všichni zajisté dobře známe. Přesto však, anebo právě proto - český spisovatel či česká spisovatelka jsou stále živou a potřebnou součástí intelektuálního života české společnosti. Každé společnosti. Známé české kverulantství a odpor vůči jakémukoliv zavedenému systému diktátu ať zprava či zleva, i za cenu osobních ztrát nesklonit se a nezabřednout do konformismu, pochybovat, stále zdravě pochybovat a klást si otázky.
Tyto charakteristické vlastnosti levicového intelektuála jsou dnes stavem společnosti obnaženy na kost. Podotýkám, že na kost hodně ohlodanou.
Je zde ale stále důvod poměřovat Svět a hledat odpovědi. Dobré knihy se stále píší a dobré knihy se stále vydávají a čtou. Básnické sbírky jsou vydávány ve vlastním nákladu autora. V minulém roce byly publikovány snahou soukromých nakladatelů básnické Almanachy, mapující méně známá jména autorů. Pro nakladatele zcela jistě finančně ztrátový počinek, a přesto knihy vydány, sličné vzhledem i obsahem. (Nakladatelství KRIGL Praha, nakladatelství GEMINI Praha).
Ozývají se také hlasy, že beletrie se svým etickým sdělením na rozsáhlé ploše klasické knihy nebude mít do budoucna šanci k přežití. Že poezie svojí krásou slova a zkratkou myšlenky již neoslovuje uspěchaného jedince. Že nebudou čtenáři, kvůli nedostatku volného času. Že nebudou spisovatelé, kvůli mizivým anebo žádným honorářům.
Troufám si tvrdit, že tomu tak není a v budoucnu ani nebude. Potřeba psát a potřeba číst je potřebností ducha jedince, a v širším měřítku ducha celého lidského společenství. V psaném slovu je obsažena emoce ciselovaného lidského srdce a záznam rozumové zkušenosti generací před námi, a zcela jistě i generací po nás. Naše místo, místo spisovatele, v neutuchajícím toku času a událostí je právě takové, jaké si vybojujeme svoji prací. V pravém významu slov „práce a boj“. Že jsem příliš emotivní? Ano, ale literatura zvaná beletrie je o osobní emoci v tlaku vnějších okolností. Vše ostatní jsou jen návody k použití.
Autor: BŘETISLAV KOTYZA
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |