O Boženě Tymichové z Opočna jsem psal v recenzi Semínko k semínku. Reagoval jsem v ní na autorčinu druhou pohádkovou knížku Poselství z říše skřítků. Už tehdy mě zaujal její úmysl, že tu její dosavadní literární hru s dětmi základní školy v Opočně posune dál, tedy k jejich přímé autorské účasti. Nebude od věci, abych stručně zopakoval své konstatování, že se autorka vydala nelehkým směrem a že uskutečnění její myšlenky napomůže oživit naději, že tyto děti budou chápat smysl života v tom správném úhlu pohledu, že jsou vlastně rostlinkami, o které my dospělí musíme pečovat, aby neuschly a nezplaněly.
Že dodržela slovo, jsem zjistil již ve chvíli, kdy se mi dostala do rukou knížka s názvem CESTA DO VESMÍRU s podtitulem práce žáků 2. B, 4. A a 4. B., s typickým znakem Městské knihovny v Opočně - sluníčka na rozevřené knize. Editorsky i autorsky se na ní podílela zmíněná autorka, vydala ji Městská knihovna v Opočně v rámci projektu „Putování za knihou“, který zahrnoval i seznámení s náročnou knihařskou prací a byl spolufinancován z grantového programu ministerstva kultury.
Obsahem sympatické knížky je jedenáct pohádkových textů na stanovené téma a mimo editorky Boženy Tymichové (úprava úvodního textu a závěrečné Probuzení) se na ní podílelo patnáct dětských autorů; ve dvou případech jich psalo několik dohromady, ale pak již jde o sólová vystoupení. Autoři nezklamali mé očekávání, texty jsou čtivé, vynalézavé, vtipné, tíhnoucí k dobru a převážně optimisticky laděné, jak už to u dětí bývá či jak by to mělo být. Příběh začíná spadlou Hvězdičkou z oblohy. Dívenka Terezka spolu s jezevčicí Čarinkou ji chtějí vrátit na nebe a tak se s ní vydají na Velkou Deštnou, kde se má o Hvězdičku postarat Měsíc. Za odměnu Terezku a Čarinku očekává výlet po Vesmíru. Navštíví Mars, planetu Matador, Pandora, UFO X a další; na každé zažijí nějaké dobrodružství. Že šlo o Terezčin sen, se dozvídáme až na konci. Texty doplňují obrázky, které korespondují s napsaným, a převážně přesvědčují o slušné fantazii mladých tvůrců. Na závěrečných stránkách je i jakási příloha s obrázky, které se nevešly k textům. Výtvarně s autory spolupracovalo přes třicet dětí a už tenhle fakt vypovídá o tom, v jakém prostředí knížka vznikala. Není náhoda, že z tohoto zapáleného kolektivu vznikl při Městské knihovně v Opočně literární klub, jehož členy mohou být děti, ale i jejich rodiče. Klub začne připravovat další publikaci s tématem blízkým dětem: svět zvířat.
Ve svém Probuzení, kterým Božena Tymichová uzavírá dětmi psaný příběh, říká: Sněte, děti, své sny o jiných civilizacích, sněte o kráse, o přátelství, o lásce. Sněte o světě, kde není zlo a násilí, neboť sen je krůčkem ke skutečnosti… Napadá mě: Kdyby to bylo až tak jednoduché… Ale i v které době předchozí to jednoduché bylo? Sen je však nesporně základ k tomu, aby si lidé už konečně řekli, že je ho třeba uskutečnit. Aby k tomu vykročili.
Cesta do Vesmíru je obdivuhodným a velice cenným krůčkem správným směrem; kéž by zmíněné aktivity v Opočně měly co nejvíce následovníků i jinde a staly se tradicí.
Děti potřebují dostat příležitost a dokáží jí využít. Není přece třeba zdůrazňovat, že už v útlém dětském věku se vytvářejí charaktery a schopnost vyslovit to, co cítím, by měla být ve výbavě každého člověka. Ne ze všech, kteří knížku vytvářeli literárně i výtvarně, se postupem času stanou spisovatelé a malíři, ale věřím, že jako čtenáři zůstanou věrni dobré literatuře, která je bude provázet dalším životem, a bude mít pozitivní vliv na jejich jednání v dospělosti.
Autor: MILAN DUŠEK
[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK | NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK | NÁVRAT NA OBSAH | FORMÁTUJ PRO TISK ] |