Číslo 44/2019 - 13. listopadu 2019

LUDVÍK DIVIŠ

S datem 17. listopadu mě spojují dva příběhy.

Pozdě večer 16. listopadu se nad Prahou spustil vytrvalý liják – jako jakási chmurná předzvěst příštích událostí. Nad ránem pak obyvatele Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici čekalo nepříjemné probuzení: řev gestapáků, kopance do dveří a řinčení skleněných výplní vyrážených pažbami. Rozespalí studenti byli za ran a urážek vyvlékáni na ulici, a tam je, jak byli, polooblečené, nakládali do přistavených náklaďáků. Jízdní rozkaz – směr Ruzyňská kasárna.

ZDENĚK HRABICA

Najatí a nikoliv nezištní pražští barbaři polili za jedné letošní letní noci barvou krve a barvou májového šeříku pražskou sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Nestalo se poprvé.

MILAN BLAHYNKA

Dík Dunaji vzdávali a vzdávají cestou k Černému moři posádky škodovek, fiatů, zastav, trabantů a nyní i toyot, mazd, mercedesů atd., neboť si zopakují Bratislavu, v Budapešti si sednou na nábřeží proti parlamentu a přinejmenším smočí nohy v řece, po romantickém břehu Železných vrat projedou za hranice všedních dnů… Nepíšu však reportáž z léta, ale recenzní díkůvzdání za knihu VEĽKÝ PÁN DUNAJ, Antológia poezie klasikov národných literatúr podunajských štátov (Spolok slovenských spisovateľov, b.m. 2019, 388 s.).

FRANTIŠEK UHER

Válečné filmy mají stále vysokou sledovanost, válečné romány na sebe neustále soustřeďují pozornost, třebaže většina čtenářů náleží k pamětníkům nebo mezi zájemce o vojenství, sběratele vojenských rekvizit a publikací všeho druhu. Největší zájem na sebe pochopitelně soustřeďuje druhá světová válka a mnohá její neblahá dědictví. Žel, se skutečnými událostmi je někdy tendenčně manipulováno, což je jednou projevem nedostatku znalostí, jindy důkazem prospěchářství, patolízalství a záměrného vyvolávání pochybností. O to větší pozornost však budí romány, založené nad stroze objektivní přístupu. Padni komu padni.

PAVOL JANÍK

Pre históriu sú vo všeobecnosti charakteristické zjednodušenia, ktoré viac alebo menej skresľujú udalosti, javy, spoločenské procesy, vzťahy a úlohu jednotlivých osobností. Tak sa aj na medzinárodnej úrovni vytvorila predstava, že niekdajšia československá federácia existovala 70 rokov a zanikla na základe vlny slovenského nacionalizmu. V uvedenej podobe sa zanedbávajú viaceré dôležité aspekty, vývojové etapy, peripetie počas II. svetovej vojny i po nej a sám fakt, že ústavný zákon o československej federácii vznikol ako výsledok demokratizácie v roku 1968 s účinnosťou od 1. 1. 1969.

MICHAEL DOUBEK

Autoři mnoha vědeckých, doktorských, magisterských a jiných odborných ba i neodborných prací jsou stále častěji usvědčování z plagiátorství. Doslovně přepisují celé odstavce ze sdělení jiných autorů, aniž by je řádně citovali. Už máme dokonce prorektora nebo ministryni, kteří opisovali, a nyní poslance obviněného ze stejného prohřešku. Je velice pravděpodobné, že etické komise vysokých škol a univerzit se budou muset připravit na další a další kauzy. Je to tak lákavé uchopit počítačovou myš, vybrat kus cizího textu a vložit ho do svého dílka. Nebo použít počítačový překladač a přeložit si cizojazyčný text. Klik Ctrl+C, klik Ctrl+V. Plagiátorské kauzy ale mají i jiný rozměr.

DUŠAN SPÁČIL

Ti, kdo přistupují k literatuře a jejímu odrazu v literární kritice selektivně, budou určitě tvrdit, že Milan Blahynka, vzdělaný kritik, teoretik a historiograf oficiální literatury sedmdesátých a osmdesátých let, a nejsvětovější český spisovatel, emigrant Milan Kundera – to přece nejde dohromady! Ti, kdo si jsou vědomi skutečných historických souvislostí a mají poctivý přehled o literárních hodnotách, snad potvrdí, že nic nebývá černobílé. A že to platí také o obou Milanech.

JAROMÍR ŠLOSAR

šlépěje v trávě

praskání žebříku šepotem přítele

šepot přítele vzdycháním milého

LUBOMÍR MAN

Že Praha volí jako rozšířený ústav pro choromyslné, je věcí známou a ostatním lidem českým, moravským i slezským svorně proklínanou. Vždyť to byla právě Praha, která se v posledních sněmovních volbách a to doslova v posledních hodinách těchto voleb zasloužila o to, že občanům naší vlasti se o další čtyři roky prodloužila smrtící lhůta každodenního vystupování nejnenáviděnějšího českého politika na obrazovkách jejich televizorů. A přitom ještě dvě hodiny před konečným vyhlášením voleb vypadalo vše co nejrůžověji, v tajně otevřených hospodách se číšníci mohli utrhnout, jak od štamgastských stolů sbírali objednávky ve stylu: rychle s tím sem, ať tu politickou mrtvolku zapijem, otvírala se okna domů, ze kterých se do dalších otevíraných oken neslo radostné volání, že konečně máme s tím strašným chlapem a jeho věrným druhem knížetem pokoj, když vzápětí po této téměř celonárodní veselici přišla mrazivá sprcha: Přestaňte juchat, protože výsledky nejposlednějšího sčítání hlasů z pražských volebních obvodů rozhodly, že trápení s „tím chlapem“ se na další volební období prodlužuje.

ANDREA VYHNALÍKOVÁ

…V tom domečku stoleček, na stolečku mistička… Tuhle říkanku zná snad každý, koho maminka a tatínek nezanedbávali v rozvoji slovní zásoby. A tahle říkanka se také možná vybaví každému návštěvníkovi Stromovky, který jednoduše vleze do tohoto nádherného parku prošpikovaného rozsáhlými plochami zeleně, romantickými jezírky i velkými rybníky a různými dalšími atrakcemi, jako jsou dětská hřiště, Planetárium, Křižíkova fontána, divadlo Pyramida, tajemná Rudolfova štola a samozřejmě hospodami a hospůdkami nejrůznější velikosti, nabízejícími nejen proslulé české pivo, ale i něco k zakousnutí, a spatří nenápadnou tabulku s nápisem kavárna Domeček. Fyzicky zdatnější návštěvníci, jejichž oblíbenou zábavou je schodolezení, mohou na to jít od tramvaje. Stačí dát si několik minut ostřejší chůze kolem Planetária, zatočit jednou z klikatých cestiček k neméně klikatým úzkým schodům, vyšplhat po nich nahoru, projít přes malebný dřevěný most (cestou je, když máte štěstí, možné spatřit vlak projíždějící z Bubnů do Dejvic a nazpátek) a pak už pořád rovně okolo dětského hřiště na Korunovační až do míst, kde mezi zelení prosvítá kus hnědé střechy. Popojděte kousek dál podél plotu a spatříte vchod do malebné zahrádky s dřevěnými stoly a lavicemi. To je Domeček, kavárna a komunitní centrum.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Zapeklitý problém je však ukryt v tom, aby se člověk měl vůbec čemu smát.

ZDENĚK NEJEDLÝ

Básně jsou slova jen

Vadí nevadí

Z kola ven