Vzdělanostní a intelektuální úpadek hrozba pro demokracii a lidská práva

PETR SAK

K zamyšlení nad úrovní pracovníků MV ČR, respektive celého úřadu mne vyprovokovala Souhrnná situační zpráva 2. pololetí roku 2022. „Projevy extremismu a předsudečné nenávisti“. Řadu let, ne-li desetiletí, mne fascinuje při výuce téměř řadových policistů, že na těchto postech, aby si místo udrželi, musejí získat vysokoškolské vzdělání, zatímco ministr vysokoškolské vzdělání mít nemusí a snad by ani nevadilo, kdyby byl negramotný.

Vyprávění Maria Lodiho o Čipím

IVO FENCL

Není žádný zázrak, že tahle kultovní italská knížka – konečně – vyšla taky u nás – díky Zdeňku Rampasovi, jeho nakladatelství a překladatelce Kláře Löwensteinové. Ale notná záhada je, proč to trvalo od jejího prvního vydání v Itálii (1961) tak neskutečně dlouho (a v dětství jsme o ni tím pádem přišli, což je skoro zločin).

A jiná trojverší

FRANTIŠEK UHER

I stává se, že poezie dokáže nenápadně zažehnout lampu a zahltit prostor přívětivými úsměvy, vřelostí, úsporností, vtipným promyšleným paprskem a hřejivým objevitelstvím s originálními aspekty. Čeština je bohatá na palindromy, sekvence slov a vět, které čteme zleva doprava stejně jako slova čtená opačným směrem. Oko, Anna, krk, radar, rotor… Případně celá věta: Kobyla má malý bok…

Malá antologie anarchistických a sociálních veršů

MILAN BLAHYNKA

Na předtitulní straně knížky SEJDEM SE, BRATŘI, V PŘEDPEKLÍ (Dybbuk, Praha 2022, Opium poezie sv. 8, 168 s; vybral, uspořádal, edičně připravil a doslov napsal Michal Jareš, doslov Ondřej Slačálek; obálka K. Piňosové, grafická úprava E.-M. Engström) se čte: Antologie, Česká anarchistická a sociální poezie. Přesnější by asi bylo, vyhradíme-li slovo poezie výsostné slovesné tvorbě: antologie (… ) veršů. Neboť tato antologie předkládá verše skutečných básníků, ale též jen veršotepců nebo, jak psal s velkým opovržením K. M. Čapek-Chod, veršometů. To nepíšu jako výtku edici, která předkládá podle mého mínění nezkreslující obraz významné části veršové produkce z jedné (u nás časté) doby veršománie, zhruba z prvních dvou desetiletí 20. století.

Mezi Londýnem a Příborem

ALEŠ UHLÍŘ

V roce 2006 byl v Příboře veřejnosti zpřístupněn rekonstruovaný dům, ve kterém se dne 6. 5. 1856 do rodiny obchodníka s látkami jako nejstarší z osmi dětí narodil věhlasný zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. Navenek nijak výrazná stavba skromných rozměrů nyní odpovídá stavu, v jakém byla na počátku druhé poloviny 19. století, kdy v ní Freudova rodina měla od majitele domu, příborského zámečníka Jana Zajíce, pronajaté podlaží nad zámečnickou dílnou. Z původního vnitřního vybavení se však nic nedochovalo.

Nevědomost hříchu činí

VÁCLAV DUŠEK

Nedejme se, občané! Neviditelné signály z majáku neschopnosti neustupují. Nic na tom nezmění ani sebechvála, mlčeti zlato, ovšem musí se v potu tváře pracovat, připomínka od mnichů: Pracuj a mlč! Nu, volili jsme vás, že budete sloužit lidu, ale vy, taškáři, se rádi předvádíte, zbůhdarma hovoříte, plánujete náhodně, nebezpečně, vytáčíte se z odpovědnosti, skáčete si buransky do řeči, zapomínáte, že nejste ve čtyřce U divokého vola! Vidět vás v akci, kam se hrabe komedie v tyjátru, a tragické následky si nás v brzké době vychutnají. Signály signalizují: Pozor, velký pozor, voliči. Volba není kolo štěstí – netočíš, dáváš hlas – že to je málo, omyl. Naříkáme, ale máme, co jsme chtěli! Následky bolí, jistě, ovšem poučení nula…

Odkaz pekaře

BŘETISLAV KOTYZA

V dětství jsem bydlel s rodiči na poslední ulici posledního předměstí. Rozbitá asfaltka končila po pár domcích v lukách. Tehdy jsem si myslel a dnes si to myslím opět, že to byla Hlavní třída celého Světa. Vedla přímo do Ráje, kde jsme v kopkách sušícího se sena objevovali krásné a něžné rozdíly mezi námi, tehdy chlapečky, a ostatními.

Pohled na sídliště

ZDENĚK RIEGER

Od hnízdišť bytovek denně chvilku

poslouchám koncerty televizních trylků