Úryvky velké lásky

PAVEL KALVACH

K 202. výročí narození Karla Marxe (5. 5. 1818 – 14. 3. 1883)

Významné výročí zaslouží vzpomínku, a to bez zřetele k ambivalentním postojům národa.

Co spočívá na dně vědomí Zdeňka Svěráka?

LUBOMÍR MAN

Hlavou vám táhnou jeho filmy, řečeno přesněji filmy, jimž dal vzniknout svými scénáři. Paměť vám opakuje dialogy postav, jimž vdechl život a posadil je na plátna kin i na obrazovky televizorů, a nejčastěji se při tom usmíváte. A to nejen pro hlavně z absurdity pramenící humorné scénky, které sledujete či na které jste si vzpomněli, ale ona se nad nimi usmívá i vaše spokojenost s tím, že je pro vás autor objevil. A je to dokonce ještě něco víc než spokojenost, je to i vděčnost za ně i za drahocenný dar smíchu, který vám tento tvůrce dokázal vkládat do tváře po dlouhé roky vašeho života.

Utkvívá Uher u her a hříček svých veršů?

MILAN BLAHYNKA

Básník František Uher miluje podobně jako já aliterace a nezvyklé rýmy. V jeho nové básnické sbírce PRAVDĚPODOBNÝ PŮDORYS RYSA (Zdenka Brožová-Periskop, Hluboš 2019, edice Báseň na sobotu 41, 96 s.) je počínaje názvem knížečky aliterací jak máku. A už v titulu knížky se aliterace páří s koncovým souzvukem „půdorys rysa“, pro který příručky poetik nemají jména, snad by se tomu dalo říkat inverzní echo. V trojdílné básni Tupé kosy o třech částech (4+2+1verš) vedle tří velmi výrazných aliterací („Noc je nevěrnice Neposedí nepostojí“; „ostré oštěpy“; „Rozdrážděné roje“) zní dvě rýmová echa („štěpy-oštěpy“, „rána-vrána“), z nich druhé na vnitřním rýmu, dále vzorový rým vížící tři verše („kosí-bosí-kosy“), umocněný ještě jedním rýmem vnitřním („Kosí bosí“), přičemž sloveso „kosí“ je jednou v zaužívaném významu zemědělské práce, jednou jako metafora („chodce kosí“); a vnitřní rým „Sekáčí kráčí přes bodláčí“ je pro autorovo umění příznačný: proti obecně platnému poznatku, že rým vyžaduje shodu ve slovním přízvuku rýmujících se slabik, František Uher s oblibou rýmuje bez ohledu na ty přízvuky a nepůsobí jako trapný neznalec jednoho ze základních pravidel, protože v souběhu se silně aliterovaným veršem je síla přízvuku oslabena a pravidlo ztrácí moc podobně jako i v běžné řeči, když mluvčí klade zvýšený důraz na slovo po předložce – tak je tomu u Uhra např. v básni Slavnosti léta, kde si básník dovoluje rýmovat „nad tůní“ (1. verš) a „vůni“ (verš 6., poslední) a také aliterovat „včelař na čelo“.

I love hantec!

ZDENĚK HRABICA

Občas se přistihnu při vábení mateřského jazyka. Sahám po knize knih Pavla Eisnera Chrám i tvrz, běžím do kopce ke zbraslavské vile Vladislava Vančury s jeho olbřímí bustou, běžím za největším chotěm naší paní češtiny.

Kniha za tři plzně?

Píšeme si

VÁCLAV PELCMAN

Nepatřím k těm, co se snadno nadchnou pro nějaký kulturní počin, ale jakmile se vyskytne něco mimořádného, tak si troufám psát i do renomovaných redakcí, abych se o své pocity a případně nadšení podělil, prostřednictvím těchto institucí, s dalšími čtenáři. Těžko činit něco podobného například u knih vydaných před mnoha lety, i když pro mne mohou být novinkou.

Rudoarmějci „pod našimi okny“

STANISLAVA KUČEROVÁ

Delší dobu již musíme brát na vědomí, že existuje vlivná skupina nepřátel všeho ruského. Využívá každé příležitosti, aby nám Rusko a Rusy ukazovala ve špatném světle a aby vyvolávala vůči nim záporné a odmítavé postoje. Teď zrovna mají rusofóbní tvůrci veřejného mínění na programu dehonestovat historický květen 1945. Rudoarmějci prý k nám nepřišli jako osvoboditelé, ale jako noví okupanti. Loupili, drancovali a znásilňovali ženy.

Restaurace first

JAKUB STEIN

Mobil se ozýval tak dlouho, že nezbylo než zaplašit podezření, že mršky viry se šíří i takto, a hovor přece jen vzít. Zvlášť když nevolá žádný otrapa, ale pan Roubíček.

Doporučené náhrady rukoupodání

JOSEF ONDROUCH

V roce koronaviru lékaři všeobecně, novináři, představitelé WHO (Světové zdravotnické organizace), hygienici i politici doporučují různé druhy náhrad rukoupodání: všeobecně ustáleného pozdravu přátel, osobností či jen tak se setkávajících lidí při jakékoli příležitosti. Aktuálně i do budoucna přišel s nejlepšími návrhy alternativ pozdravu anglický The Guardian. Renomovaný týdeník hodný svého jména, v překladu Strážce, využil zřejmě autority profesora Yong Loo Lina na fakultě medicíny z Národní univerzity v Singapuru, podepřené rovněž autoritou představitele WHO.

Aforismy

LECH PRZECZEK

Správná Popelka pro oříšek i do pohádky skočí.

Cesta za životem

LUBOŠ ZELENÝ

Cesta za životem

V uších nám tiše šplouchá voda

Utajený brod je zapletený v proutí

V odlescích víří pohoda i nepohoda

Kameny pod nohama se zrádně kroutí

Z deníku farářova

STANISLAV ZEMAN

Hudba je tolik co modlitba

Dám za vaše slova do ohně ruku

Žel neplatí naopak

Proč ale milovaný Mistře Suku