Číslo 41/2021 - 13. října 2021

IVO HAVLÍK

„V posmrtně vydaných vzpomínkách Divný čas, divná láska máma píše i o svých láskách z válečné doby. Přiznám se, že mě to překvapilo, protože nikdy předtím se přede mnou o těchto věcech nezmínila. Až když jsem rukopis vzpomínek – ještě za jejího života – přepisoval pro případné vydání, zeptal jsem se na důvod její otevřenosti. Naznačila mi, že jde už vlastně o její poslední literární projev a že už nemá nic, co by chtěla před svými čtenáři tajit,” řekl autorovi tohoto literárního pátrání Vladimír Kolár, syn české spisovatelky a televizní a filmové scenáristky Jaromíry Kolárové (24. srpna 1919 – 21. ledna 2006).

Rozhovor s Pavlom Janíkom

Úvodná poznámka P. J.: Nasledujúci rozhovor so mnou koncom roka 2016 pripravil nemenovaný básnik z Košíc pre nemenovaný literárny časopis, ale dodnes nebol publikovaný. Vzhľadom na nadčasový charakter pokladám za vhodné uverejniť jeho pôvodnú verziu.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Patnáctého října oslavil „polokulatiny“ Pavol Janík (Mgr. art., PhD., 1956 v Bratislavě), mimo jiné významný přispěvatel našeho týdeníku i časopisu Divoké víno, „básnik, dramatik, prozaik, aforista, publicista, prekladateľ a reklamný tvorca“ (doplňme, že také autor literatury faktu, skvělý esejista a kritik), jak čteme na jeho webových stránkách (www.pavoljanik.sk), člen redakční rady týdeníku Obrys-Kmen (od roku 2004) a na něj navazující revue LUK, rovněž čestný člen Unie českých spisovatelů (od r. 2000) a držitel Ceny UČS z roku 2012 „za podporu česko-slovenských kulturních vztahů“.

MILAN BLAHYNKA

Neumím si představit přesnější charakteristiku publikace ČESKÝ SPOR O MILANA KUNDERU (Galén, Praha 202l, 271 s.), jejímž editorem je Jiří P. Kříž.

KAREL SÝS

Pavol Janík je rodinné stříbro LUKu.

PAVOL JANÍK

Už dávno jsem přišel na svět

a ještě jsem nepřišel na to,

na co to bylo dobré,

na co ten svět byl a je.

STANISLAV ZEMAN

Jak zakončit verš

Na co jsme si tehdy hráli

Jako kluci na vojáky

na naše a gestapáky