JOSEF BÍLEK

Z pera Pavla Koblasy máme nyní knihu MÍSTOPIS JINDŘICHOHRADECKA, s podtitulem Seznámení s krajem Zlaté růže a Českou Kanadou, vydanou v Českých Budějovicích nakladatelstvím Bohumír Němec – Veduta. Abych byl přesnější, toto nakladatelství je spojeno též s vydavatelstvím Vlastimila Rady a je to jeho již 88. publikace. Pokud čtenáři tento nakladatelský dům neznají, pro pořádek jen připomínám, že zde vyšly i mnohé hodnotné svazky, věnované například šlechtickým rodům u nás. Kniha má 232 str., obsahuje množství fotografií a je na ní znát i pečlivá korektura Marie Voborníkové, což je třeba za našich dnů zvlášť ocenit.

Pavel Koblasa je především na českém jihu znám coby autor četných prací, zejména z oblasti smíšeného česko-rakouského či česko-německého prostředí. V jeho textech je znát i jeho příklon k »vyhnaným« Němcům za doby platnosti tzv. Benešových dekretů. V této knize však postupuje poměrně uměřeně, i když samozřejmě nerad užívá termínu »vysídlení«, ale je spíš nakloněn k pojmu »vyhnání«. Čtenář bystře postřehne, proč je tomu tak: výklad dějin je pro Pavla Koblasu jaksi statický, všímá si vlastně i při návratech do počátků osídlení této krajiny jen postavení německy mluvícího obyvatelstva a není mu lhostejné právě jejich »vysídlení«. Za všechny údajné viny a hříchy obviňuje samozřejmě komunisty, ale také členy Revolučních gard, jakož i mnohé nové osídlence, neboť česko-německé a česko-rakouské příhraničí je mu svědkem velkých excesů. Neobtěžuje se jít hlouběji do minulosti, aby odkryl vzájemné, jak to nazýval již František Palacký, »stýkání a potýkání« českého a německého živlu.

Ke knize bychom mohli mít i řadu dalších připomínek, uvedu jen některé. Tak již samotný titul není zcela přesný, vždyť do kraje »Zlaté růže« (Vítkovci, Rožmberkové) patřila i jiná místa, jako třeba výrazná Stráž nad Nežárkou či Deštná, ale autor se zřejmě více upnul k pojmu »Česká Kanada«, což je území, kterému vévodí hrad Landštejn. O tomto hradu by se mělo napsat více a přesněji, vždyť se tu odehrál závažný strategicko-majetkový přesun ze zboží českého panovníka do rukou jedné rodové větve Vítkovců. Nadto právě o Landštejnu existuje velmi bohatá archeologická a jiná literatura. Stejně tak u jednotlivých hesel autor uvádí někdy slavné rodáky, a to českého i německého původu, ale ne důsledně; citelně tu chybí historik František Roubík, Emanuel Janoušek a jiní. Oceňujeme autorovo pečlivé studium archivních pramenů, jeho soustředění na majetkovou údržbu jednotlivých usedlostí, což může být poutavé zejména pro současné obyvatele těchto lokalit. Avšak stejně tak bychom nalezli četné »výpadky«, například v uvedení podrobností o kulturně-společenském vývoji oblasti. V přítomnosti bývá zvykem, že autoři podobných prací zdůrazňují dobré soužití mezi českým a německým obyvatelstvem, což je správné, ale nelze přivírat ani oči nad spory (mírně řečeno!), jaké vznikaly třeba v 19. století o české školství či knihovny a půdu v pohraničí.