S velikými obavami sledujeme události na Ukrajině, které přerostly ve vleklou krizi. Tato země není od nás příliš vzdálená a je obývána lidmi nám jazykově i kulturně blízkými. Navíc se zde nalézá početná komunita našich krajanů.

Šokováni sledujeme záběry, na kterých jsou zaznamenány masové vraždy. Ty lze rozdělit na akce namířené proti policistům a vojákům, kteří odmítají vraždit vlastní lidi, a na vraždění civilistů. Nelze přehlížet upalování neozbrojených policistů na náměstí (Kyjev – prosinec, leden, únor 2014), popravy policistů, kteří odmítli rozhánět pokojné demonstrace ke Dni vítězství (Mariupol 9. 5. 2014), popravy vojáků, kteří odmítli střílet do civilistů (Blagodatnoje 22. 5. 2014), střelbu na vozy se zraněnými vojáky označené viditelně červeným křížem či dobíjení válečných zajatců (Doněck 30. 5. 2014).

Jsme zhrozeni, jak bez zájmu mainstreamových médií procházejí střelba do zad vlastních lidí (Kyjev 25. 1. 2014), nahánění a vraždění civilistů, dobíjení zraněných a jejich upalování (Oděsa 2. 5. 2014), ozbrojené nájezdy ukrajinské armády a paravojenských oddílů na města na východě Ukrajiny, střelba do pokojných bezbranných chodců a demonstrantů (Lugansk 9. 5. 2014, Slavjansk, Mariupol, Donbas – květen 2014), řádění ostřelovačů útočících na neozbrojené civilisty, střelba minomety do civilní městské zástavby (Slavjansk, Andrejevka 11. 5. 2014). Odsouzeníhodné jsou policejní provokace silových složek současného ukrajinského vedení, které vedou ke smrti nevinných neozbrojených lidí (Oděsa 2. 5. 2014).

S hněvem sledujeme otevřené a dnešním samozvaným vedením ukrajinského státu podporované projevy šovinismu, nacismu a fašismu a vyzdvihování genocidních vrahů, jakým byl bezesporu Stepan Bandera, na piedestal národních hrdinů. Jsme zděšeni, že neslyšíme oficiální stanovisko z Evropské unie a z USA, které by vyjádřilo jasný odpor k politice, jež vede k zastrašování a k persekuci lidí na základě jejich etnicity či náboženského vyznání. Že nezaznamenáváme z těchto stran žádné oficiální prohlášení, které by se zaměřilo na zklidnění situace a nevedlo k eskalaci v podobě občanské války.

Vývoj situace na Ukrajině je nebezpečný i z dalšího důvodu. Tím je soupeření jaderných velmocí s tím, že ve hře je, kdo ovládne geopoliticky strategické oblasti. Nebezpečnost této situace si uvědomujeme právě v době 100. výročí vypuknutí první světové války. Desítky milionů mrtvých z této války a následně z druhé světové války, která byla jen pokračováním té první, jsou mementem a varováním. Dnešní světová situace je totiž až nápadně podobná té před 100 lety. Skutečným motivem k vypuknutí první světové války bylo soupeření o kolonie. O ty se svým způsobem hraje i nyní, neboť i dnes jsou zapotřebí země, kde jsou k dispozici ložiska nerostného bohatství a které mohou sloužit jako odbytiště levného nekvalitního zboží. Navíc jsou ve hře zájmy nadnárodních korporací. Jenže válka není hra. Třetí světová válka by byla pro lidstvo i válkou poslední, protože by to byla válka jaderná.

Míru nelze dosáhnout vojenským řešením, jak to navrhuje nově zvolený prezident Ukrajiny Petro Porošenko. Násilí povede jen k dalšímu násilí. Jedno bezpráví vyvolá bezpráví další. Útoky vládních vojsk povedou k odvetám, většímu rozhořčení lidí, většímu krveprolití, ke snížení šancí na mírové řešení. Spustí se tak spirála nenávisti bez racionálního řešení.

Vyzýváme proto evropské i české politiky, aby se zasadili o okamžité zastavení bojů, o příměří a zahájení jednání o novém uspořádání Ukrajiny, jehož se budou účastnit nejen představitelé EU a USA a Ruské federace a zástupci prozatímní ukrajinské vlády, ale i zástupci východoukrajinských měst. Bylo by totiž krajně nešťastné jednat o nich bez nich.

Vyzýváme k vytvoření prostředí, v němž bude možné uspořádat svobodné celonárodní referendum, které bude obsahovat možnosti nejen decentralizace státu, jak to navrhuje Kyjev, ale i možnost federalizace, případně odtržení východní Ukrajiny. Vyzýváme i k velkému kompromisu, který je v delší perspektivě nezbytný k zajištění míru a podle něhož by USA, EU i Rusko nejen nenutily Ukrajinu, aby si absurdně vybrala mezi EU a Ruskem, ale poskytly by bezpečnostní záruky novému neutrálnímu regionu míru a rozvoje, který zahrne jak Ukrajinu, tak celou černomořskou oblast.

Vyzýváme všechny české politiky, vládu České republiky, prezidenta republiky, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky, aby důrazně sdělili svým partnerům v EU, NATO a USA, stejně jako vedení Ruské federace, že řada lidí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku odmítá násilí a válku.

Vyzýváme vedoucí české politiky, aby veřejně, ostře a bezvýhradně odsoudili skutky momentálního vedení Ukrajiny, které ozbrojeným pučem sesadilo demokraticky zvoleného prezidenta země a které se chopilo moci podvodným hlasováním v parlamentu, zastrašováním a pogromy na politické odpůrce.

Vyzýváme všechny české politiky, aby ostře a veřejně odsoudili terorizování civilního obyvatelstva armádou, polovojenskými oddíly a zahraničními žoldáky, které dennodenně probíhá na území celé Ukrajiny.

Žádáme vládu, aby v této situaci omezila všechny styky s nynější samozvanou ukrajinskou vládou, která postrádá legálnost i legitimitu, které ztratila svým krajně nezodpovědným vystupováním, jež má za následek fašizaci společnosti a eskalaci napětí.

Žádáme vládu ČR, aby vyhověla prosbě našich krajanů žijících na Ukrajině – volyňským Čechům, a urychleně tyto naše krajany repatriovala a vytvořila jim důstojné podmínky k životu ve vlasti.

Prosíme občany České republiky, aby se k naší výzvě přidali. Aby tak veřejně dali najevo svůj nesouhlas s hrozící válkou. Aby byli připraveni v roce 100. výročí vypuknutí první světové války vstoupit i do akcí občanského odporu, a to v případě, že se vedení našeho státu připojí k přípravám válečné agrese, a aby byli ochotni se postavit jakékoli velmoci a takové její politice, jež je v rozporu s lidskými právy a která nahrává válce a fašizaci společnosti.

Je na nás, abychom nezodpovědné tohoto světa přiměli k zodpovědnosti dříve, než bude pozdě!

Praha dne 1. 6. 2014

Ne základnám, Nová republika, Alternativa zdola

Eva Novotná, mluvčí Ivan David, Libuše Staňková

Nezávislá média, Hnutí za přímou demokracii,  České mírové fórum

Milada Bednářová, Marek Řezanka, Vladimíra Levá

Spojenectví práce a solidarity, Stop církevním restitucím, Přátelé Srbů na Kosovu

Jan Kavan, Lenka Procházková, Václav Dvořák

Strana demokratického socialismu

Milan Neubert

K této výzvě se připojuje i Unie českých spisovatelů

Karel Sýs, předseda

Michal Černík, místopředseda