JAROSLAV VÁŇA

Píšeme si

V letošním roce jsme u nás s oprávněnou hrdostí a pompou oslavili 130. výročí založení šternberské knihovny a vznik literárního spolku Moravan. Zdálo se, že tečku udělala paní Vlasta Hlůzová, která zorganizovala hodnotnou přednášku o vzniku přidružené knihovny v obci Dalov. A přece, ne vše bylo zmíněno:
Zásluhou celé řady pozitivních okolností, se souhlasem ředitele OZ (opravárenský závod, patřil do správy Československé armády) Ing. Lubomíra Kesla a Jaroslava Machače, za přispění vedoucího knihovny Vítězslava Kollmanna, vznikla na můj návrh podniková knihovna, jejíž mimořádnou úspěšnost nikdo nepředpokládal. Pravidelně, bez nároků na jakoukoliv odměnu, vlastním autem, jsem navážel spoustu knih do OZ, a tak se slogan „když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře" v přeneseném smyslu slova, naplnil. Za zmínku stojí, že v publikaci s názvem Městská knihovna ve Šternberku, vydané v roce 2008, se konstatuje, že tato pobočka městské knihovny „pracovala velmi dobře".
Možná by se opět, alespoň v čase probíhající rekonstrukce šternberské knihovny, vyplatila podobná spolupráce se školstvím či s jiným subjektem, kde se soustřeďuje mnoho osob, které na klasickou knihu nedají dopustit.
Šternberská podniková knihovna zanikla s mým a Kollmannovým odchodem do olomouckého muzea.
Vedení šternberských kulturních zařízení jsem též navrhl, zamyslet se nad budoucím pojmenováním knihovny (například Knihovna Zdeňka Mahlera, Bohumila Hrabala nebo Karla Čapka...). Snad se něco z toho povede a zrekonstruovaná knihovna dostane jméno, které si plně zaslouží.
JAROSLAV VÁŇA, Šternberk