JAROSLAV ČEJKA

Ve 20. čísle LUKu označil Milan Blahynka mou Odcizenou krajinu za román postmoderní a paklíčový a snad proto šel na věc s postmoderním (šper)hákem. Úspěšně tak dešifruje krycí jména některých reálných postav, ale dobývá se s ním i do dveří, které nechal autor úmyslně pootevřené, nebo naopak do těch, které jsou vrstvené z různého materiálu, a navíc opatřené patentními zámky.

Nakonec se v tom natolik zamotal, že z malíře Tomáše Rajena udělal otce básníka Přemka Rataje a z něho tak nevědomého krvesmilníka! Ve skutečnosti ovšem v knize k žádnému incestu nedochází, i když Přemek svede a později se ožení s Rajenovou nemanželskou dcerou Šárkou. Přemkovým otcem byl (jak se píše hned ve druhé kapitole první části nazvané Potopa) majitel klenotnictví Hynek Rataj, který měl s „padesátými lety“ nejspíš podobné zkušenosti jako většina bývalých živnostníků a k jejich vyprávění by sotva potřeboval pomoc ÚSTRku. Dokonce i jeho syn by si mohl pamatovat, že na černém trhu se čile kšeftovalo i po měnové reformě. (Ono se na něm kšeftovalo i mnohem později – ovšem jen se zahraničním zbožím přivezeným „z venku“, nebo nakoupeným v Tuzexu.) A Tomáš Rajen? Ten zemřel dříve, než se udála většina M. Blahynkou vzpomínaných kulturních činů, takže jimi autor nemohl bedrům nešťastného malíře nijak „ulehčit“, i kdyby chtěl sebevíc.