(takže o rasismu trochu jinak)

JAN KRISTEK

Čteme mnoho článků o tom, co Američané svou politikou či geopolitikou sledují, jak jim jde o to, získat moc nad celou Zemí. Tyto články píší jak představitelé americké politiky, jako Brežněvinsky, který se po svém idolu pojmenoval v marné touze stát se velkým politikem – v tom případě se jedná o jasnou dezinformaci – tak i mnoho lidí, snažících se pochopit, co Američané svou politikou vlastně sledují. Ti tak činí v dobré víře ve snaze nepodceňovat protivníka, a přitom se dopouštějí velkého omylu.

Právě tím se ale přesně toho, čemu se chtějí vyhnout, dopouštějí - podceňování protivníka (nebo přeceňování, jak se to vezme), či spíše podceňování nebezpečí plynoucí z toho, že mají co do činění s protivníkem, který logicky nemyslí. Samozřejmě je vždy dobré promyslet všechny možné varianty, ale také je třeba vždy pečlivě zvažovat, které z nich jsou reálné, a které nikoli.

Předpoklady, že protivník musí logicky myslet, nebo že může vést válku jen proto, aby na tom vydělal, jsou zavádějící. Jsou to jen projekce našeho myšlení nebo nám známých motivů na protivníka. Zastiňují skutečnost, že protivník nemusí vůbec myslet, že může jen poslouchat rozkazy, že může být někým řízen, ať se navenek jedná o sebevětší „velmoc“. A také skutečnost, že tito vykonavatelé cizích rozkazů, dosazení na svá místa jen pro svou poslušnost, mohou mít své osobní motivy, které do tohoto plnění rozkazů promítají, natolik primitivní či nízké, že by se mnohý, považují se za kulturního člověka, „nechtěl snižovat“ k tomu, vůbec o nich uvažovat.

Proto také mnoho autorů uznává, že americké politice nerozumí, že jim „nedává smysl“, nechápou, proč Američané dělají něco, na čem nemohou vydělat, nebo hledají složité způsoby, konspirují (vymýšlejí v pravém slova smyslu konspirační teorie), jak by na tom Američané nakonec snad možná někdy mohli vydělat či něco získat.

Berme v úvahu známý fakt, že americkou politiku nevykonávají volení politici vykonávající vůli amerického lidu, ale oligarchická jelita, miliardářská lůza, hrající si na satanisty, okultisty, černé mágy, pohany atd., byť navenek jsou v převážné většině katolíky. (Toto jejich „hraní“ samozřejmě není nevinné, neboť je spojeno s velkým množstvím rituálních lidských obětí.) Skutečnost, že jejich rozhodování je řízeno „magickými důvody“, že se řídí podivnou numerologii a ještě obskurnějšími naukami.

Zjevné je to například na výběru dat svých útoků na dny svých svátků nebo svátků protivníka, i za cenu toho, že tím své útoky činí předvídatelnými, a tam, kde chtějí zůstat v anonymitě a tvrdit, že útoky provedli „teroristé“, se tím sami prozrazují. Jak na Irák, tak na Libyi zaútočili na svátek bohyně války Minervy, kdy se jí mají předkládat lidské oběti. A své vojenské jednotky v Iráku pojmenovali po egyptské bohyni Isis, a snaží se nám vnucovat tu absurditu, že si tento název zvolili do jednotek naverbovaní muslimové.

Přiznejme si, že americká politika klesla na úroveň, kdy už jde jen o to, sežrat co nejvíc syrových lidských jater ze zavražděných zajatců (nebo na bývalé Ukrajině, kde se obávají, že by játra mohla být tvrdá, vydloubat lidem za živa a sežrat co nejvíc očí.) A to z výše zmíněných černomagických důvodů.

Jsou to jen posedlé loutky, řízené shora (či zdola, když je řídí Santanáš, tedy jejich Santa), které ve svých mozkových závitech v žádném případě nemají nahraný program pro logické myšlení - jediné, co tam mají nahrané, je závist, nadutost a destruktivní sadomasochistické sklony.

V případě americké invaze a anexe bývalé Ukrajiny a následného vývoje tam se nám tak prolínají dva „lidské“ motivy, z nichž ani jeden není „výdělečný“.

Jak dobře víme, Amerika spěje velmi rychle do kytek, do kopru, do kelu, prostě někam na zahradu. A tak si vymysleli, že udělají na bývalé Ukrajině obrovskou humanitární díru, která bude v nepředstavitelném měřítku požírat zdroje Evropy a Ruska, aby na tom nebyla zle jen Amerika. Prostě známá chcíplá koza.

Jejich nadutost by vážně utrpěla, kdyby Američané začali ve větší míře emigrovat do Evropy a, nedej satane, do Ruska.

Druhý motiv je ještě daleko nebezpečnější. Dutost a nadutost některých totiž neunese, že nemohou vládnout celému světu, a tak chtějí za každou cenu rozpoutat celosvětovou atomovou válku útokem na Rusko. Volí sebevraždu, při které chcípnou i všichni ostatní… i s kozama. (Nebo alespoň co nejvíc, jde jim jen o to, nadělat při svém odchodu co nejvíc škody, „stáhnout“ s sebou co nejvíc lidí.)

Ani jejich nástroje nejeví špetku logiky. Nástroje, vlastně i to je přehnaný výraz. Nástroj znají jen jeden, a to nahánění hrůzy, šíření teroru.

Čeho snad chtěl jejich loutka Pornáč (Pornošenko) dosáhnout tím, že vykřikoval, že při ATO, Americké teroristické operaci po nacistickém způsobu, za každého zabitého ukrajinského vojáka zavraždí sto civilistů? (I nacisté, v době svého největšího zoufalství, v Jugoslávii vraždili za každého svého vojáka „pouze“ padesát lidí.) Navíc byl pak ve skutečnosti početní poměr téměř opačný, pro neschopnost ukrajinského velení a neochoty vojáků bojovat.

Čeho snad chtěli Američané dosáhnout nařízením kastrace čtyř milionů iráckých žen? Jen budit v lidech celé planety ochromující hrůzu!

Čeho snad chtějí Zasrané státy chemické dosáhnout svým neustálým používáním chemických zbraní a nespočtu dalších zakázaných zbraní? (Po nejméně patnácti chemických útocích, které Američané prokazatelně provedli v Sýrii, a několika chemických útocích - kolika vlastně? - které provedli na bývalé Ukrajině, už bývalým USA neřeknu jinak). Žádných výrazných vojenských úspěchů s nimi, pokud vím, nedosáhli.

A teď ještě ten slíbeny rasismus:

To, že už dnes jsou na tom Zasrané státy chemické hůř než Čína, a že v brzké době na tom mohou být i hůř než Afrika, nehraje roli. Srovnávají se totiž jen s bílými, tedy s Evropou a Ruskem. Toť ona podstata amerického rasismu!