BLANKA BAJČÍKOVÁ

Znám příběh, ten se jednou vážně stal a tak ho vyprávím,

o tom nikdo radši nepsal v novinách,

on jmenoval se třeba Jim anebo, co já vím,

tohleto jméno zmizelo někde v hlubinách…

Když do ruky ho bodal kvér a baret zelenej,

on najednou si řek´, teď velkou šanci máš,

a když se živej z džungle vrátil jako jedinej,

kdo ví, proč mu začli říkat „kamufláž“.

Ó ó ó ó kamufláž, na tvý jméno až se budou ptát,

ó ó ó ó kamufláž, za tuhle slávu musíš něco dát…

Nedávno bylo zabito pět českých vojáků na „misi“ v Afghánistánu. Nepřeji nikomu nic zlého, tím méně smrt. Ovšem když rozhlas a televize vyzdvihovaly jejich hrdinství, nemohla jsem nevzpomenout právě na písničku Kamufláž. Vznikla pravděpodobně v Americe a týkala se amerických vojáků ve vietnamské válce.

Její český text zpíval koncem 80. let Martin Javůrek. Teď už ji v Českém rozhlase pravděpodobně nevysílají, ale v Country radiu je slyšet dost často.

Před patnácti lety byla naše republika vtažena do NATO a od té doby naši vojáci bohužel bojují na straně agresorů. Proto se ta „hra se špatně rozdanými kartami“, která se nedá nikdy vyhrát, týká i jich, a proto končí jako „kamufláž“.