vp

Vojtěch Zamarovský, slovenský spisovatel, trvale žijící v Praze (+ 2006) se narodil před pětadevadesáti lety (* 5. 10. 1919). Byl to známý autor literatury faktu, publicista a překladatel z angličtiny, němčiny a francouzštiny. Zasloužil se velmi o popularizaci dějin antického světa: Za sedmi divy světa, Bohové a hrdinové antických bájí, Řecký zázrak, Za tajemstvím říše Chetitů, Dějiny psané Římem, Gilgameš, Na počátku byl Sumer.

Letos uplyne sto čtyřicet let od smrti Vítězslava Hálka (8. 10. 1874), spisovatele, básníka a novináře (fejetony) i kritika. Tento umělec se zapsal do srdce nejednoho čtenáře pro své přirozené, srozumitelné vyjádření jak poezie, tak prózy. Z nejznámějších básnických knih je třeba připomenout sbírky Večerní písně a V přírodě, báseň Záviš z Falkenštejna. A namátkou některé povídky: Poldík rumař, Děvče z Tater, Muzikantská Liduška, Pohádky z naší vesnice.

Daniel Adam z Veleslavína zemřel před čtyřmi sty patnácti lety (18. 10. 1599). Tento knihtiskař a spisovatel (zeť a pokračovatel Melantrichův) byl našimi předky tak uznáván, že jeho jméno bylo uvedeno mezi sedmdesáti dvěma jmény zasloužilých osob české historie na fasádě Národního muzea! Samostatně vydal Kalendář historický (1575 a 1590). Velkou zásluhou bylo v jeho době také vydání vícejazyčných slovníků: Nomenclator tribus linguis a Silva quadrilinguis. Skutečně reprezentativní osobnost české kultury!

Na 18. 10. připadá 110. výročí narození významného překladatele Ericha A. Saudka. Překládal z němčiny Goetha, z barokní italštiny T. Tassa, z francouzštiny Moliéra a hlavně z angličtiny W. Shakespeara (téměř polovinu jeho dramat). Odborníci uvádí, že jeho překlady nejsou věrné - snažil se „vytvořit umělecké dílo adekvátní originálu a jeho dobovému působení“, odlišně od J. V. Sládka, jenž „převáděl do klasického metra“!

Dne19. října 1944 zahynul v plynové komoře koncentračního tábora v Osvětimi spisovatel Karel Poláček (někdy se uvádí datum 21. 1. 1945). Novinář Lidových novin, kritik maloměšťácké společnosti (humor na hranici tragiky): Dům na předměstí, Bylo nás pět, Muži v ofsajdu, Dům u kamenného stolu, Židovské anekdoty aj. Jeho románová pentalogie „překročila žánrový rámec komiky… přerostla v jedno z nejsilnějších vylíčení první imperialistické války v české literatuře“ (Slovník českých spisovatelů, 1964).

Dne 27. října 1949 (před 65 lety) zemřel český básník František Halas. Jeho rozsáhlé dílo patří k vrcholům české poezie. Celá jeho tvorba je poznamenána otázkou bytí, smrti a boje s ní. Nejznámější díla: Sépie, Kohout plaší smrt, Tvář, Staré ženy, Dokořán, Torzo naděje, Naše paní Božena Němcová, Ladění, Do usínání, Hořká, Dělnice, Já se tam vrátím, V řadě, A co? Překládal z polštiny a z tvorby Jihoslovanů.

Ještě si můžeme připomenout další osobnosti z kulturní činnosti našeho národa (kulatá a půlkulatá výročí):

V říjnu se narodili: Josef Kadlec (literát), Jan Kopecký (divadelní kritik) a Alena Vrbová (básnířka) - 1919; Jiří Brabec (historik a kritik) a Radoslav Nenadál (spisovatel) - 1929; Vladimír Körner (prozaik) - 1939; Michal Ajvaz (básník a spisovatel) - 1949; Boris Hlaváček (básník) - 1954.

V říjnu zemřeli: Václav Rabas (malíř) - 1954; Otakar Kubín (Coubine – malíř) - 1969; Miloslav Nohejl (spisovatel) - 1974; Dalibor C. Faltys (básník a hudebník) a Zdeňka Tichá (historička) - 1984; Jiří Hájek (kritik) a Zdeněk Barborka (básník) - 1994; Zdeněk Lorenc (spisovatel) - 1999; Miloslav Švandrlík (spisovatel) - 2009