IVAN FONTANA

Čtenáře internetu lze rozdělit na surfaře a lodivody. Lodivod už musí znát majáky webových stránek a respektovat spodní proudy psychoanalýzy.

Kdo by nezabloudil do antikvariátu a nenašel se tam?

Bestseller: kniha, která přežila první čtenářskou bouři.

Knihy mají také svůj vítězný oblouk, jímž jako první prolétají vlaštovky vyznamenané Gallimardem.

Co vzkázat milovníkům knížek? Množte se a čtěte!

Jakmile knihovna dosáhne určité penzum humorně laděných titulů, je velmi pravděpodobné, že se výpůjční protokol stane diplomatickou boudou.

Neznám nic, co by stárlo tak rychle jako noviny. Nic naplat, jsou živým pramenem doby, v němž je dobré se denně opláchnout.

Asi nevíte, o čem mluvím, když hovořím o kouzlu tisku. Je to poslední fáze čarodějnictví, za níž nebyl ještě nikdo upálen.

Veršování je jako koktání: je to vada intelektu, nikoli duše.

Papír je bílou oblohou, na níž básníci vytahují draky z inkoustové tiskárny.

Mléčná dráha omotaná buničinou z hlavy básníka.

Rozvázal verš a stal se drakem moderní literatury.

Aforismy, paradoxy a metafory

Akce Z: reformní hnutí za obrácení abecedy.

„Zastav se krásný okamžiku,“ prosila duhová bublina a praskla.

Když naletíme, řekneme si „á to je to pěkný ptáček“, ale co když je to pytlák?

Magnetická střelka je eskymácký kajak, který se vždy obrací směrem domů.

Paví péra jsou znamenitá pro kaligrafii.

Aforismus nepotřebuje panteon, stačí mu pant u dveří.

Svazek žlutých petrklíčů na kroužku jara.

Nízká oblačnost kazí žirafě nadhled, ale má tu výhodu, že při tropickém dešti nezmokne.

Jistě, slovo zaznělo jako první, ale pak přišly litanie a zaplavily svět nudou. Jsou myšlenky, které napadnou každého. Aforista se jim musí vyhnout.

Ekonomický scénář a zrcadlo jedné krize

Zlatá muška s desetikarátovou náušnicí.

Vyměnili jsme psací stroje za počítače v naději, že zvýšíme svou kredibilitu.

Bylo, nebylo: pohádkové účetní pravidlo.

Ani zlatá žíla se nedá vytahovat donekonečna.

„Máme-li peníze, jsme takřka bez chyby“, říká F. de la Rochefoucault, ale nemohl vědět, že jen do chvíle, kdy Down-Jonesův index se propadne na nulu.

Závislost na výplatní pásce vede k abstinenci, ekonomické naivitě a krachu akcií na burze.

Slunce na Manhattanu vychází zároveň s otevřením bankovních sejfů.

Idol tunelářů: tunel Blanka.

Šetření na všech stranách: cesta k bankrotu.

Kdybych měl roztřídit aforismy podle kvality, tak rozhodně ne podle jejich tržní ceny. Ta totiž kolísá podle toho, kolik všetečků právě zavítá do čtenářské obce.

Filosofie mince: orel unáší pannu.

Nápisy na zdech

Osud je velký mág, ale spoustu věcí evidentně přenechává náhodě.

Každý obrubník je svědkem velkého třesku.

Domácí zabijačka: a vždycky vepřová!

Kohout na skládce ani nepípne.

Inteligence je schopnost udržet chaos v hlavě.

Každý ajťák musí být dobře zaplacen, aby nepřeběhl k hekrům.

V moři pošty je láhev naší poslední nadějí.

Každé zemětřesení zamíchá kartami.

Dálniční svodidla: pokušení rychlých řidiček.

Fakta lze zpřeházet – mnoho lidí jim dá novou šanci.

Stanné právo neplatí pro bezdomovce.

Fakta lze zpřeházet – dejte jim novou šanci.

„Každý je strůjcem svého osudu“: naivní představa o řízení společnosti, a co manipulace?

Lež je mluvka, ale časem se ke všemu přizná.

Každá škola má svůj kvásek, jímž začíná vyučovací proces.

Metafory

Kubistické sofa s otomanem ve finské sauně.

Tajný řád cechu recepčních, domovníků, školníků, komorníků a vrátných.

Malá vizita: přehlídka pacientů. Velká vizita: přehlídka lékařských kapacit.

Tornádo: vír po přeletu perského koberce.

Krácení stínů: ouvertura stínání hlav.

Dobrá vůle a blbá nálada se občas doplňují.

Divadelní cyklus: němohra, veselohra, činohra, drama, truchlohra, tragedie a propadák.

Umělecká fronta s nebývalou hustotou hvězd po výbuchu supernovy.

Expresivní umění drží svět v šachu, agresivní pod krkem.

Každá webová stránka má svého utonulého surfaře.

Toulavé boty s razítkem Svazu turistů.

Málokdo se modlí a téměř nikdo už nečte.

Mušle tající dech Severního moře.

„Historických paralel je bezpočet,“ říká Tomáš Gál, a má pravdu, i když je to smutné. Musíme hledat řešení jak dospět ke společnému životu se všemi etniky, se všemi, kteří zde chtějí žít a ne se vymlátit.

Pestrý život písmen pomalu zaniká. Bez úcty k minulosti může i slunce zhasnout.

Revoluci jsme udělali jen nad vodou – pod hladinou se topíme v marasmu.