FRANTIŠEK MRÁZ

V letošním roce celý svět oslavuje 70. výročí ukončení 2. světové války – nejhorší tragédie v novodobých dějinách lidstva. Hlavní podíl na vítězství nad německým fašismem v Evropě měla Rudá armáda, jejíž vojáci obětovali v tomto boji nejvíce životů.

Při první letošní větší vzpomínkové akci – výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi se však projevil stín současných vztahů mezi Evropou, USA a Ruskem, daný poměry na Ukrajině.

Do Osvětimi nepřijel vedoucí představitel státu, jehož armáda koncentrační tábor osvobodila – ruský prezident Vladimír Putin. Nebyl totiž pozván hlavou polského státu, což nebylo v souladu s mezinárodně platným diplomatickým protokolem. Organizační výbor této akce nemůže dle diplomatického protokolu zvát hlavy státu. Koncentrační tábor osvobodili vojáci Prvního ukrajinského frontu, což podle polských oficiálních představitelů byli prý Ukrajinci,

a to je v rozporu se skutečností.

I pohled na hlavního strůjce 2. světové války Adolfa Hitlera se mění. Česká televize uvedla v pondělí 9. února 2015 první část dokumentárního cyklu BBC s názvem Temné charisma Adolfa Hitlera, o kterém se v upoutávce píše: „Ve třídílném dokumentárním cyklu sestavili britští tvůrci na základě unikátních archivních materiálů portrét muže, který na svou stranu strh většinu německého národa.“

Já jsem se na tento pořad nemohl dívat, hrůzy 2. světové války jsou v mém vědomí stále živé a úmyslně zjednodušený přístup k hledání příčin této války mne nezaujal.

Nakladatelství Argo vydalo v roce 2013 v překladu Michaely Škultéty román Timura Vermese Už je tady zas.

Děj vychází z předpokladu, že Adolf Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale jen usnul a probudil se v roce 2011. Už první věty jsou zajímavé: „Myslím, že nejvíc ze všeho mě překvapil národ. Udělal jsem totiž opravdu všechno, co bylo v mých silách, abych zabránil jeho existenci na půdě znesvěcené nepřítelem.“

Šedesát šest let po své domnělé smrti uvízne Hitler v přítomnosti, se kterou se nemůže smířit. Navzdory všemu však dává rozhovory tisku, vystupuje v televizi a diskutuje s politiky. V tiskové besedě časopisu Bild se otevřeně přiznává, že neodsuzuje činy nacistů, že za ně naopak odpovídá, stejně jako za smrt šesti milionů Židů.

Kniha je hořkou politickou satirou na současné Německo, hnané kupředu pouze touhou po úspěchu, a které je přes desetiletí demokracie naprosto bezbranné vůči demagogiím různých druhů.

V poznámce se uvádí, že tato kniha po svém vydání kralovala německým žebříčkům bestsellerů, prodalo se víc než milion výtisků (včetně e-knih a audio knih) a překladová práva zakoupilo 35 zahraničních nakladatelství.

Časopis Stern knihu charakterizuje: „Na jedné straně je to až k popukání komická kniha, protože autor dokonale vystihl Hitlerův žargon. Na druhou stranu vám ale zmrzne úsměv na rtech.“

Knihu doporučuji k přečtení a hlavně k zamyšlení, protože pojem neofašismu není u nás cizí.

FRANTIŠEK MRÁZ, České Budějovice