MICHAL ČERNÍK

Tišina

Když zuří vichřice a bije hněv

běsi se prohánějí světem

Do mezer ticha jsem vtěsnal ptačí zpěv

a růži která se neláme a kvete

 

Smutnění

Na balvan jsem si sedl pod akát

a on mi tak smutně šuměl

že se i balvan mohl rozplakat

kdyby to uměl

 

Na koho akát větví ukáže

zemi si může zout a tělo odložit

odložit i tenhle svět plný pakáže

a na chvilku chviličku šťastně žít

 

Ptáček štěstí

Tak malý ptáček a tak velké odhodlání

Přeletěl staleté dálky

epochy převraty války

aby nás pod okny pozdravil za svítání