MICHAL ČERNÍK
Tišina
Když zuří vichřice a bije hněv
běsi se prohánějí světem
Do mezer ticha jsem vtěsnal ptačí zpěv
a růži která se neláme a kvete
Smutnění
Na balvan jsem si sedl pod akát
a on mi tak smutně šuměl
že se i balvan mohl rozplakat
kdyby to uměl
Na koho akát větví ukáže
zemi si může zout a tělo odložit
odložit i tenhle svět plný pakáže
a na chvilku chviličku šťastně žít
Ptáček štěstí
Tak malý ptáček a tak velké odhodlání
Přeletěl staleté dálky
epochy převraty války
aby nás pod okny pozdravil za svítání