JIŘÍ JÍROVEC

To řekl katolík Hus, ale na československou prezidentskou standardu se to dostalo ve zpotvořené podobě. Tak alespoň praví kardinál Vlk.

Je v tom háček, protože bez pána nemůže žádná pravda páně existovat. A pro existenci boha neexistují žádné jiné důkazy než ty, které si vymysleli lidé.

Hus žil v době, kdy si nikdo nedovolil o existenci boha pochybovat, takže jeho výrok znamená, že pravda vás podvodníků, kteří se jménem božím oháníte, nezvítězí.

Jistý britský spisovatel řekl v rozhovoru, že bůh buď neexistuje, nebo je šílené hovado, když připouští, aby lidé jeho jménem páchali tak hrozné zločiny. Mezi tím nic jiného není.

Hus možná v poslední chvíli o existenci boží zapochyboval, protože mohl jen těžko pochopit, že ho parta církevních šejdířů může vydat jménem božím k upálení. A všemohoucí bůh, jehož pravdu hájí, nehne prstem. Žádné zatmění slunce, zemětřesení nebo povodeň. Čecháček Hus mu za to nestál.

Dočkal se Hus věčného spasení a jeho paliči smažení v pekle?

Katolík Hus se dostal do trablů kvůli obhajování pravdy páně. Zhřešil tím, že si dovolil zpochybnit jejich pravdu, tedy pravdu šizuňků, kteří se dokázali zaštítit bohem lépe než on. Vydali kacíře světské moci, která si s ním poradila.

Totéž lze říct o Giordanu Brunovi, kterého dala církev za jeho názory upálit v roce 1600. No aby ne, když zpochybnil legendu o tom, že Ježíš byl syn boží.

Katolická církev se dokázala vypořádat i s Galileo Galileem. Jeho pravda se v roce 1633 dostala do rozporu s pravdou, kterou církev, jako vždy, vydávala za pravdu boží. Moc bezmocného spočívala v tom, že odvolání bylo pro církev lepší variantou než mučednická smrt.

Církevní šaškové mu dávali svou moc najevo ukazováním mučicích nástrojů a hrozbou smrtí. Galileo k pánu moc nespěchal a tak odvolal. Nechat se zabít pro nic za nic za to nestojí.

Středověk, jak kdysi vysvětloval Werich, není nic konstantního, ale posouvá se plynule po časové ose. Církev dál kupčí s vírou a ve jménu boha žehná zbraním a v česku i tunelům na silnici nebo lékařským přístrojům. Potřebuje mít nohu ve dveřích a udržovat se u moci.

Samozřejmě by se jim hodilo, kdyby na té standartě bylo napsáno, že jejich katolická pravda zvítězí. Kšeft s vírou by pak byl snadnější. Zvlášť když desatero bylo dávno zapomenuto a ve světě daleko víc platí české pozorování: „Lidi jsou kurvy, mrdaj a kradou“. A hojně zabíjej, lze dodat.

Nejvyšší představitel katolické církve, papež, je považován za zástupce boha na zemi. Pokud tuto „jejich“ pravdu přijmeme, musíme se ptát, proč současný papež neexkomunikuje z církve politiky, kteří se zasloužili o poslední války. Nebo mu to jeho bůh pro jistotu neradí?

V souvislosti s Husem je pozoruhodná i konstrukce ministra kultury Hermana, který by k upálenému rád přihodil Václava Havla – tedy jako hybatele dějin. Co proboha tento ateista, chabý vzor lidské morálky, údajný humanista, který nakonec lezl mocným do zadku a podporoval jejich války, přinesl světu a Česku dobrého? Nenechme Husa tak urážet!