RENÁTA SLOVÁČKOVÁ

Máme dneska tady napilno, milení, tak enem táto škartka, aby sa nezapomnělo. Měli zme puštěné rádio, Český rozhlas dvojku, začínaly Hvězdy vinylu, byl tu zrovna Jožka, a ten Franta Ringo Čech tam na začátek povídá, tajak každú nedělu, jak posledné století bylo krásné, lebo zme byli mladí, a bylo krásné, i dyž sa nikam nesmělo.

Od súsedy Božky dolehlo přes zahradu až k nám do kuchyně, jak sa chláme. Ten temu dal! Nikam sa nesmělo, ale on sám půl roku bubnoval v Americe. A kolik enem od nás bylo v tech rokoch, co sa nikam nesmělo, aj obyčenských našich, na pozvání nebo s Čedokom alebo na povolenku z banky a z obce ledakde na západě. No, on tak enem tárá, pravil Jožka, aby v tej televizi dneska mohl, nediv sa mu, to néni enem tak říct, že minulé století bylo krásné. To sa musí vykúpit čímsi škaredým. Tož tak, dybyste ho potkali, nemusíte ho vyliskat, on za to nemože.

Zdraví Vás Vaša RENÁTA SLOVÁČKOVÁ