MILAN KOHOUT

Tak jsem si přetrpěl takzvanou lekci jeho „svatosti“ dalajlámy, kterou přednesl pro narvanou Lucernu v rámci Fora 2000.

Mistr jen přežvykoval neuvěřitelná klišé, prázdné fráze prokládané občasným pochechtáváním se, kéž by nad svojí vlastní trapností. Kde je soudnost lidí, kteří tomuto náboženskému fanatikovi neustále žerou jitrnice slov, které se z něj soukají? Vlezdoprdelectví českých naslouchačů bylo ještě znásobeno tím, že překladatelka z mistrovy příšerné angličtiny plné chyb a nelogičností vše s přehnanou snaživostí převáděla do zdokonalené verze české, již méně trapné. 

Je naprosto nepochopitelné, proč lidé chtějí, aby jejich mediální idol vypadal jako geniální dokonalec a jsou schopni se zajíkat nadšením, že můžou překládat a trčet až po kotníky v jeho „svaté“ prdeli. Možná je to tím, že i oni vidí, že celý dalajláma, obalený „prostým“ oranžovým hadrem, je jen uměle vybudovaný ideál, který je ve skutečnosti naprosto podprůměrný náboženský podvodník. Ostatně tento „skromný“ mnich byl na minulém Foru ubytován v jednom z nejluxusnějších hotelů, kde přespání stojí desítky tisíc korun, místo aby strávil noc v nějaké jeskyňce vymleté tokem Vltavy. 

Je nadmíru trapné, když se z balkonů Lucerny v nadšení naklánějí hlavy, aby jim neuniklo jediné slovíčko jeho svatosti. Blbost je opravdu nebetyčná. Ale i já jsem si kdysi říkal, že ten dalajláma je asi úžasně geniální a má návod na život, který je příkladem všem životům na zeměkouli. Ale až do té doby, kdy jsem ho já osobně jako kameraman natáčel pro americkou stanici C-Span při setkání se studenty Harvardské univerzity v Bostonu. 

Bylo to pár dní poté, co Amerika napadla Irák a jeho „svatost“ měla zrovna den předtím audienci i u George Bushe. Při dotazech z řad studentů se jeden z nich zeptal, zdali jeho svatost jako buddhista opravdu nezabije ani komára. Jeho svatost s připitomělým smíchem odvětila, že komára, který mu zanoří sosák do žíly, jen sfoukne ze své ruky a teatrálně to před publikem předvedl. To samozřejmě krásně nahrálo na další kritickou otázku studenta, který se zeptal, že je-li tomu tak, že svatost je proti zabíjení jakýchkoliv tvorů, tak musí být i proti napadení Iráku, které nevyhnutelně zabije hory lidí. Dalajláma se jen začal přitrouble a uměle šklebit a přes své tlusté brýle po chvíli odvětil: „Inu, co se bude dít v Iráku, ukáže čas, a tak za rok uvidíme.“

Samozřejmě si nechtěl nasrat Bushe, když u něj škemral, aby také tlačil na Čínu v zájmu Tibetu.

V té chvíli se mi z pokrytectví jeho svatosti zvedl žaludek a prozřel jsem ze svého předchozího snu.