JIŘÍ JÍROVEC

Možná by bylo vhodné vzkřísit středověkou tradici. Napadlo mě to, když jsem šel kolem bývalého nádraží Vyšehrad. Je to kulturní památka.

Měl by tam být pranýř pro šizuňky, kteří kdysi prodali nádraží jakési společnosti z Vraného s vazbou na Oregon, pak na Dominikánskou republiku a nakonec na České Budějovice. Alespoň hodinu denně by tam měl být uvazován ministr Herman, aby si připomínal, že má dělat, za co je placen a ne šprechtit u našich „milých krajanů“.

Josef (Harry) Jelínek chtěl kdysi prodat Karlštejn. Tenkrát to byl zločin, ale on jen předběhl dobu.

Další pranýř by mohl u Lidic. V podobě stolku, jaký vídáme v místech, na nichž Venda nikdy nebyl.

Ministr Herman by byl přivázán u počítače s povinnost rozklikávat alespoň hodinu denně jednotlivá jména a fotografie na této adrese: (http://lidice.cz/obec/historie/KLIKMAP/klkmp.html). U každého obrázku by kolemstojícím vysvětloval, že tuhle holčičku, otce rodiny a vůbec nikoho nezabili naši milí krajané. A možná, že ani Němci. A tak, podle vlastního svědomí až do konečného zblbnutí.

Časy se mění a tak Drang nach Osten vidíme jinak. I ten Hitler a jeho Mein Kampf je již vítán v našich knihkupectvích. Osvěty není nikdy dost. Ještě v roce 2000 byl za jeho vydání souzen český nakladatel. Teď je k dostání jako bestseller. Tedy ta odsuzovaná kniha vydaná prostřednictvím finty zvané komentář. Jenže kolik lidí bude obsáhlé komentáře číst?!

Multifunkční pranýř by mohl být postaven pro premiéra. Z jedné strany by vysvětloval, že vláda neměla drápy na byty, které získal Bakala, protože byla v menšině ve společnosti OKD. Otočen o 180 stupňů by stejně přesvědčivě dokládal, že vláda nemůže udělat nic s prodejem bytů, které získal ČEZ při rozkulačení Československých energetických závodů. Teď má sice jeho vláda většinu, ale to víte, holt ten Babiš, ten Babiš, ten Babiš… Po každém desátém Babišovi by ho pranýřovník pokropil studenou vodou, aby se vzpamatoval.

Pranýř by mohl být v Letech u vepřína přestavěného na vybydlený dům. Takový mají Romové nejraději a tak by se tam cítili jako doma. Kolem dokola by mohl být žiletkový drát a brána, aby ten lidský odpad nešpinil naši civilizaci. O víkendech by mohla být přistavena historická vozidla, aby odvážela obyvatele. Jako dřív, ale zatím jen jako.

Nebo Barrandov. Na pranýři by mohly být dvě dámy třímající transparent: „Soukromý vlastník se o majetek postará lépe než stát.“

Což dát pranýř před Fišerovo knihkupectví v Kaprově ulici. Tam by mohli vodit Hermana rovnou od Vyšehradského nádraží. Mohli by ho střídat radními, kteří stejně jako on nechápou, že kulturní památka nevznikne, když se stavba nebo instituce nechá rozpadnout nebo zruší. Knihkupectví tam je necelých 100 let, tak proč by se tyhle prázdné hlavy měly snažit o jeho zachování.

Náměty na další pranýře jsou na čtenářích. Třeba z toho vznikne nové hnutí.