JAROSLAVA DVOŘÁKOVÁ
Už řadu let sledujeme obsah tohoto vzkazu čtenářům v závěru jediného levicového týdeníku Unie českých spisovatelů LUK (Literatura Umění Kultura), dříve OK (Obrys-Kmen), vzkaz básnířky a malířky Bohumily Sarnové Horkové,(rodačky z Českých Budějovic),která se svým manželem Františkem Sarnou žije ve Zbinohách, kam odešli z Jihlavy, aby společně sdíleli krásu něžně hřejivé i krutě mrazivé krásné přírody krajiny okolo Větrného Jeníkova. A tato někdy „náladová“, přesto nádherná příroda, v níž klid, ticho i šepot mají svůj podmanivý hlas, svou poetiku, je podstatnou inspirací básnického i výtvarného umění Bohunky Sarnové, do nějž vkládá své srdce i svou duši.
Výtvarná a básnická tvorba Bohumily Sarnové vychází z hlubokých kořenů jejího vysoce morálního ega, které není ohroženo zátopou hrabivosti a falše, je vzdáleno originalitě za každou cenu, od života odvráceného, podivného a často nesrozumitelného subjektivismu, kýčovitosti, všemu, co mnohdy tzv. umění, zejména v dnešní, troufám si říci, morálně narušené době, vede za byznysem a k ohlupování lidí.

Nádherný kraj, jak jej autorka sama v úvodu sbírky Literární podoby znázorňuje, neopakovatelné scenérie, lesy, remízky, skalky, rybníky, potoky, to vše jsou pro ni inspirující motivy, a bylo by hříchem nevyužít je k nabízejícím se podnětům jejího umění.
Umělecká tvorba Bohumily Sarnové, v níž se kloubí jednota obsahu i formy, dokáže oslovit širokou čtenářskou obec tím, co vždy bylo a je nezbytné a nezbytným zůstane, totiž nezkažená mateřština, mluva, oproštěná od zbytečně užívaných cizích výrazů, od bohatých výzdob, které slouží obvykle k tomu něco zakrýt, totiž nedostatek skutečné umělecké krásy.
Výtvarné i slovesné umění Bohumily Sarnové Horkové nutí k úvaze, zda náměty některých svých obrazů převádí současně i do podoby svých lyrických básní, anebo je tomu naopak.
Ohlédnutí za tvorbou Bohumily Sarnové lze rozdělit do několika oblastí. Především jsou to básně, jichž napsala víc než tisíc,a které postupně vydává ve svých sbírkách.
První její vydanou sbírkou jsou Literární podoby, v nichž řeší vztah mezi poezií a obrazy, jak ve vztahu k přírodě a k vztahům mezilidským, tak ve vztahu k životu. Sbírka byla vydána v nakladatelství Periskop v edici Báseň na sobotu s doslovem básníka Karla Sýse.
Následovaly další sbírky, kterých vydala přibližně dvacet.Všechny tyto opět postupně vydávané básnické sbírky vyšly v edici Poezie všedního dne. Autorka je doprovodila většinou svými ilustracemi (akvarely, kresbami a reprodukcemi svých olejomaleb).
Převažují v nich básně tematicky zaměřené na přírodní lyriku, otázky soužití člověka s přírodou, niterné a osobní pocity ve vztazích k milovaným lidem ze svého okolí a k člověku současnosti, v níž žijeme. Je znovu okouzlena děním v přírodě, opakujícími se ročními cykly, střídáním dne a noci, obdivuje kupící se mračna v bouřkových a vichrných poryvech, obdivuje jarní louku, letní žár, spalující mez s mateřídouškou, i podzim hýřící barevnou kaskádou padaného listí. Stejně tak zima pro ni není jen plískanicí a chladem, nýbrž i jiskřením sněhu v závěji a filigrány ojíněných pavučin na drátěných plotech, obdivuje stopy srnek po lesních pěšinách, i dusající psí tlapky na zápraží chalup.

Se stejnou hloubkou citu se sklání nejen před přírodou, má úctu k lidskému konání, nezůstává chladná k vztahům mezi lidmi, v jejich radostech, žalu, zoufalství i v malicherných sporech. Nepřestává věřit v dobro člověka a je přesvědčena, že lidstvo jednou pochopí, proč žije na této planetě, a jak zbytečné a směšné jsou neustálé spory a boje.
Svými ilustracemi se podílela i na vydání básnické sbírky herce B. Pastorka s názvem Labutí píseň.
Bohumila Sarnová se zabývá i literární tvorbou pro děti. V nakladatelství Orego a Futura byly vydány dvě její knihy, které ilustrovala:
Kamarádi – půvabná knížka o životě na jednom venkovském dvoře.
Houbařské putování – napsáno formou říkanek s bohatě ilustrovaným doprovodem, je malým dětským atlasem nejznámějších hub, avšak i lesních zvířátek a pohádkových postaviček, s vyprávěním příběhů, které děti mohou v lese prožít.

Bohatými ilustracemi se Bohumila Sarnová podílela na vydané knize pro děti autora Zdeňka Hejného s názvem Od jara do zimy.
V internetové podobě ilustrovala pohádky Marie Kubátové.
Jako samostatná kolekce jsou na výstavách instalovány její akvarely pro nejmenší.
Jednou ze stěžejních činností Bohunky Sarnové je převedení jejích básní do recitálové podoby, pořadu, který od roku 2006 každoročně připravuje a realizuje. Jedná se o komponované, téměř dvouhodinové pořady, které průvodním slovem s úvahami o životě, o současnosti a dění kolem nás, o aktuálních výročích i výročích významných osobností ze světa umění a kultury, doplňuje recitací svých veršů, za doprovodu profesionálních hudebníků. Těchto recitálů, pořádaných již tradičně v předvánočním období v prostorách jihlavské knihovny, bylo uskutečněno jedenáct.
Velmi poutavý recitál s názvem Literární podoby, korespondující s výtvarnou činností Bohumily Sarnové, byl uveden v prostorách Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Scéna a prostor programu jsou doplněny jejími obrazy; posluchačům a divákům umožňuje tak vysledovat kontinuitu díla literárního a malířského. Zmíněný recitál byl uveden několikrát v Praze, v Krnově, v Brtnici, v Polné, v Krucemburku i v dalších městech.
Výstavy výtvarných děl Bohumily Sarnové byly instalovány od Českých Budějovic až po Kyjov. Jejich počet činí 43 výstav členských, z toho 4 členské výstavy výtvarného sdružení Impuls, 9 výstav společných, ať to byly výstavy SČVU (Svazu československých výtvarných umělců), nebo ČFVU (Českého fondu výtvarných umělců).
Bohumila Sarnová byla rovněž členkou SČVU, odkud po r. 1990 přešla do nově vzniklé profesní organizace, která je v podstatě jejím pokračovatelem, tj. UVUČR (Unie výtvarných umělců České republiky). Jméno Bohumily Sarnové je uvedeno v nově vydaném, obsáhlém Slovníku českých a slovenských výtvarných umělců, i v almanachu UČS Na druhém břehu.
Nelze opomenout její divadelní produkce ve spolupráci s divadelním souborem Klicpera v Jihlavě, kde se věnovala scénografii a návrhům kostýmů mnoha divadelních her, v nichž jako herečka rovněž vystupovala.

Vraťme se ještě k další literární činnosti Bohumily Sarnové, tj. psaní fejetonů, podčárníků a esejí, uveřejňovaných v literárním týdeníku Obrys-Kmen, nyní LUK,jichž napsala a zveřejnila přes šedesát.Tyto čtivé články jsou velmi oblíbené u čtenářů pro pravdivost faktů i oprávněnou kritiku současných poměrů, a to jak v politice, tak i v kultuře, v umění a v životě obecně, které nemohou nechat normálně uvažujícího občana v klidu.
Autorka je nositelkou ceny Unie českých spisovatelů za výtvarnou a literární činnost.
Na závěr tohoto textu, který je jen stručným výčtem jejího uměleckého díla, dovolím si poodkrýt něco z jejího soukromého života.
Bohunka Sarnová žije se svým manželem plných 48 roků. Je obětavou matkou dvou synů a láskyplnou babičkou šesti vnoučat.
Dne 28. ledna se Bohumila Sarnová Horková dožívá významného životního jubilea 70 roků, jež jsou vyplněny nejen neuvěřitelnou pílí a fyzickou prací, nýbrž plnohodnotnou prací uměleckou, vypovídající o jejím vnitřním světě, o vztahu k životu. Výtvarné i básnické umění Bohumily Sarnové nevychází z pocitu zmaru, beznaděje, úzkosti, nýbrž z lásky k přírodě, k obdivu k její harmonii, jejímu řádu, v níž vše, zrod i umírání, má své oprávnění a místo.
S věkem se vše zúročuje. Víno zraje. Umělec zraje ve své práci, čerpá ze vzpomínek, a básně i obrazy jsou esencí prožitého života. To jsou slova Bohunky Sarnové.

Všichni, kteří tuto skromnou, a proto i půvabnou ženu znají, váží si nejen jejího umění, kterým obohacuje nás všechny, ale i její šťastné povahy, jež nezná nenávist a špatnosti současného světa, která dávno pochopila velikost a sílu přírody, jíž jsou podřízeny zákony života pozemského.

Bohunko Sarnová, hodně zdraví a síly do dalších, dlouhých let v pokračování Tvé jedinečné všestrannosti.