MAREK ŘEZANKA
Zase nám z čítanek začnou mizet slova
Jsme prý tak svobodní, že vše pokyn řídí:
„To cti.“ „To probodni.“ „To jsou – nejsou lidi.“
Jednoho chytá vztek, že je to tu znova
Masáže proběhnou, abychom si zvykli
Chce to již od jeslí mozků vymývání
aby si odnesly – děti – že kdo brání
lžím, toho doběhnou totalitní cykly
Bezruč se nehodí, ani Majerová
máme čas bez hodin, kříže bez hřbitova:
Kdo myslí odlišně, patří na seznamy
Děvka ta přichází – drží hlavu vzhůru
Padly již příkazy – čekat na cenzuru
Kousla si do višně, z růže trny mámí