MAREK ŘEZANKA

Zase nám z čítanek začnou mizet slova

Jsme prý tak svobodní, že vše pokyn řídí:

To cti.“ „To probodni.“ „To jsou – nejsou lidi.“

Jednoho chytá vztek, že je to tu znova

 

Masáže proběhnou, abychom si zvykli

Chce to již od jeslí mozků vymývání

aby si odnesly – děti – že kdo brání

lžím, toho doběhnou totalitní cykly

 

Bezruč se nehodí, ani Majerová

máme čas bez hodin, kříže bez hřbitova:

Kdo myslí odlišně, patří na seznamy

 

Děvka ta přichází – drží hlavu vzhůru

Padly již příkazy – čekat na cenzuru

Kousla si do višně, z růže trny mámí