Dr. VĚROSLAV MEZEK, Ph.D.

Nad knihou J. B. Jebavého Pochybnosti o svobodě (Pelhřimov 2016)

O zaměření, názorech a hodnocení ideálu lidstva autora tohoto dílka vypovídá Óda na svobodu, uvedená hned na začátku:

V zlých časech kruté totality,

v okovech „impéria zla“

jsme snili o chvilce svobody.

Potom tato kurva přišla…

Pisatel nezapře, že patří k předním českým stupidologům a že si libuje ve vyhledávání jevů, které prohlašuje za hloupé.

Jako přesvědčený pravdoláskář považuji za svou povinnost ohradit se proti znevážení, ba dokonce vysmívání se základní hodnotě, kterou se pyšní demokratické společnosti a očividným výsledkům našeho polistopadového vývoje.

Děkuji osudu za to, že jsem se dočkal svobody a demokracie.

Nelze bez odporu vzpomínat na příšerné doby, kdy jsem šel na Pražský hrad, kdy se mi zlíbilo, ve dne nebo v noci. Nadšeně vítám dnešní svobodná bezpečnostní opatření nejen před vstupem na Hrad, ale i potěšující a uklidňující kontroly na letištích a v budovách státní správy.

Jen v dobách hnusné nesvobody jsem si mohl cestou do práce vzít pár rohlíků z bedýnky před ještě neotevřeným krámem a nechat přiměřené drobné. Pro svobodného občana dnešního Česka, zvyklého na kamery a hlídače to zní neuvěřitelně.

Ano, v této ostudně technicky zaostalé společnosti jsme byli nucení žít před listopadem. Važme si dosažených pokroků. Vemte si například tehdejší hanebnou hospodářskou kriminalitu. Statistiky vypovídají, jak zlé časy to byly… Ale ve zlatých časech svobody jsme ukázali světu, na co všechno my máme. Ten počet „tunelů“ je na zápis do Guinessovy knihy rekordů.

V kapitole Svoboda a hrdinství tento hledač hloupostí zpochybňuje oběť našeho lednového mučedníka. Je zřejmé, že nechápe: není sebeupálenec jako sebeupálenec. Tenkrát šlo o hrdinský čin. Dnes sebeupálení nestojí ani za povšimnutí, natož za projev prezidenta republiky. Vždyť jde o svobodné rozhodnutí občana svobodné společnosti. Chceš se upálit? Jen do toho!

Terčem autorova sarkasmu jsou dokonce i svobodné volby. Vadí mu nejen to, že volíme nikoliv mezi dobrým a špatným, nýbrž mezi špatným a mnohem horším. Zlehčuje mandát poslanců a senátorů zvolených několika málo procenty voličů. Snad si nemyslí, že je důležité, kolik lidí přišlo k volebním urnám?

Bláhoví utopisté se domnívali, že jen společnost bez věznic a kostelů může být opravdu šťastná. Jak pošetilé. Netušili, že věznice je pilířem blahobytu obce a že jen kazatelé poskytují útěchu zoufalé svobodným lidem.

Ostny stupidologovy kritiky jsou zaměřeny i na fronty k psychiatrům. Směšné číslo lidí s narušenou psychikou – jen něco přes 600 tisíc – vnímá jako hrozbu. Upozorňuje na výtržnosti svobodných umělců, šestákové romány, bulvární tisk, pavlačové studie svobodných badatelů… Snad si vážený autor nemyslí, že několik maličkostí může ovlivnit veřejné mínění a znechutit nám žití ve svobodné České republice.

Máte to marné, vážený pane, není pochyb o tom, že žijeme v nejšťastnějším období národních dějin, v doslova zlaté éře…