JAN PILAŘ

Už žloutnou kaštany

Už žloutnou kaštany a javory,

jako by léto příliš lačně pily

a zdrženlivým dubům navzdory

i teď tě chtěly uštknout, pošetilý,

jenž choulíš svoje srdce do kabátu

a netušíš, že nic už nepočká tu,

cos nechal projít mlčky kolem sebe,

když nabízela láska ti své nebe.

 

Ortel

Slova žebravá

odřená

sedí na římse

se zmrzlými křídly

 

Věci jsou beze jména

Tělo řeči holé

Zima leží ve mně

jak pusté pole

Vyškubávám poslední pera

která nadlehčovala tíhu

 

Klády let jsou připraveny k odvozu

 

Žil jsem

Ubývalo mne

Jen někdy se mi podařilo přejít

dálku od jednoho k druhému

 

Soudce bez taláru

při velkém výslechu

se sám volá za svědka

 

Pole jsou holá

Zima leží ve mně

Daleko je k jaru

 

Na špičku nože

Alespoň na špičku nože dopřej mi léto

pepř slunce jímž kořeníš máty

ať se mne bolehlav zmocní a co je vseto

vyžene ze mne klas ohnivě zlatý

 

Alespoň vánkem jenž třesavku nahání bříze

dotkni se dlouhého mlčení ve mně

ať lístky se chvějí a červotoč hryže

ve spícím dřevě zahrady temné

 

Alespoň krůpějku jedu jejž dopřáváš zmijím

vstříkni mi léto do žil ještě

abych moh uštknout prázdnotu v níž se svíjím

na bludném balvanu v cestě

 

Alespoň křidélko včelí propůjč mým pažím

abych přeletěl vlnící lány

a já se pak vydám podzimním strážím

jak pyšná jabloň na protější stráni

 

Dokud

Dokud se můžeš dívat

do křišťálových dálek

vybroušených diamanty hvězd

vymni si ráno z očí děsivé sny

a čekej na první setkání

a říkej ano a ne

 

Dokud konečky prstů

dovedeš protáhnout

tenkou nit ouškem jehly

nech do nich vstoupit něhu

a sešívej trpělivě

rozpárané švy

 

Dokud máš sílu

vydolovat z kamení

jediné dobré slovo

pošli na římsku čekajících

nezapečetěný vzkaz

že žít je krásné

 

Už nenasednu

Nic z téhle krásy nevykouzlím již

krom těžké vůně nočních fial

a moře u jehož pat spíš

a nebe z hvězdných iniciál

 

A z kraje pěny jemné jako srst

nezbude nic než zakvílení

Naberu písku plnou hrst

až skrze prsty sype se mi

 

Na loď co vidím svítit v dáli

už nenasednu Klidně spi

Hvězdy jež do nás napadaly

žhnou jako rudé uhlíky