VĚRA BERANOVÁ

Galerie Moderna na pražském Masarykově nábřeží pokračuje ve své dramaturgii, jejímž hlavním záměrem je představovat domácí modernu. Návštěvník nedávné výstavy by s námi tak úplně nemusel souhlasit. Josef Šíma, narozený 19. března 1891 v Jaroměři, žil téměř 50 let mimo svou vlast, především v Paříži, kdy také 24. července 1971 zemřel.

V této souvislosti nás musí napadnout otázka. Je jistým předpokladem světového či evropského uměleckého úspěchu zbavení se domácího prostředí? Dějiny umění nás o tom jednoznačně přesvědčují s tím, že existují samozřejmě i výjimky. Josef Šíma patří k těm, kteří překročili plot domova a uplatnili se minimálně v Evropě. Při této příležitosti nesmíme opomenout další výtvarníky, jejichž tvorba se přiřadila k evropským dějinám výtvarného umění a kteří prožili velkou část svého života mimo svou vlast, například Jaroslav Čermák, Alfons Mucha, Otakar Kubín-Othon Coubine, František Kupka, Toyen a řada dalších. Přesto, či právě proto jsou v našem domácím prostředí stále uváděni, je jim věnována maximální pozornost.

Životní pouť Josefa Šímy byla svým způsobem předurčena. Pocházel z výtvarnické rodiny a tak studium na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných umění u Preislera a Bukovace bylo v podstatě samozřejmostí. Po válce pak ke svému vzdělání přidal Brněnskou techniku. Od počátku 20. let se trvale usazuje v Paříži. Právě asi pobyt ve Francii, tak jako u jiných jeho souputníků, jej provokoval k experimentům, jejichž společným jmenovatelem byla celoživotně silná senzibilita. Nevyhýbal se ani sociální tematice, civilismu, jeho pokusy také směřovaly ke geometrické abstrakci, avšak velmi brzy našel doslova svou parketu, kterou zjednodušeně můžeme vidět v jedinečné senzibilitě, poetičnosti. Logicky pak jeho tvorba přechází do surrealistické polohy, která se například zúročuje v rámci antických námětů, například Pád Ikarův, Návrat Theseův či Zoufalství Orfeovo. Tato tematika se jako jistá alegorie objevuje i například v tvorbě Františka Muziky, Aljo Berana a dalších.

Výstava v Galerii Moderna se soustřeďuje na intimnější tvorbu, kresby, grafiku, ilustrace. Právě možnost potkat se s originálem, vidět v detailu tato drobná dílka se stává pro návštěvníka galerie Moderna jedinečným zážitkem. Galerie Moderna tak pokračuje v prezentaci českého moderního výtvarného výrazu. V posledním období to byli například Kamil Lhoták, Vincenc Vingler, nebo v rámci přehledu výtvarníků jako Vladimíra Boudníka, Václava Boštíka, Jiřího Johna, Karla Nepraše, Adrieny Šimotové, Jana Zrzavého.