DUŠAN SPÁČIL

Ve skutečnosti
byli jen dva!
Ten první král,
mu daroval zlata

až se v chlévě 
rozsvítilo.

Pak jej ještě přikryl 

nádherným hávem,

až z daleké Číny.

 

Panovala tropická noc

a v té chatrči,

kam se sběhli 

z širokého okolí všichni,

co se chtěli nahoře 

dostat až na Desku cti,

 

bylo horko k nepřečkání.

Dítě nespokojeně zavrnělo 

a odkoplo hedvábí na zem.

Dav znepokojeně zamručel.

 

Druhý mudrc přinesl 

tlusté svazky vázané 

v nejjemnější saténové kůži,

 

psali je nejmoudřejší muži světa

a sám Šalamoun do nich vepsal

své „Schvaluji!“

Ale to bylo dávno,

Když knihu před dítětem otevřeli

vyvalilo se mračno prachu,

chlapeček kýchl a rozbrečel se.

Dav se rozvrčel jako vlčí stádo,

 

V tu chvíli chuďas,

který jim to všechno harampádí 

celou tu cestu z Východu táhl.

přišel k miminku a poklekl u něj.

Pak vzal jemně do ruky 

jeho nožičku,

a přičichl k maličkým prstíčkům.

Smrdí, smrdí,“ 

zašeptal mazlivě 

tak jako to dělal své holčičce. 

Ježíšek se konečně usmál.