KAREL SÝS

První dáma české literatury. Ne, to je cukerínově apartní. Žádná první dáma – první dámy obskakovaly panovnice, byť uvázány na zlatém řetězu. Ivana Blahutová je královna české prózy. Královna uprostřed všeobecného svinčíku, který rozleptává poslední zbytky českých mozků. Literatura? Na pohyblivých schodech metra útočí na otrávené pasanty opusy vyřvávající která a kterak s kým souložila, která uhnala zazobanějšího bakalu nebo sbalila prasáčtějšího havloida.

Jen si přečtěte knihu Ivany Blahutové Matky Pegasů… Jenže nemáte skoro naději, neboť tato literatura nesmí přes práh krámům s potištěnou českomoravskou veteší, v knihovnách nestojí ani na hanbě, zatímco režimní putnové, peňásové a šušmové vytrubují podlézavé fanfáry do bědného, leč smradlavý bakšiš nesoucího prázdna.

Přečtěte si, potká-li vás štěstí, její povídku Stanice Léthé. Propadnete se do samého středu labyrintu, kterým bloudí Théseus Anno Domini 2017, jenž je místo ztracené Ariadniny niti přinucen držet se „detonací min, plkajících bavičů, vytí kytar, půlsekundových žvanění, výhodných hypoték, pizz se šunkou, tablet na potíže s prostatou, capajích tučňáků, vojenských komand…“

Život už není než nekonečný, do vyprázdněných sekvencí rozfázovaný seriál a existuje-li kde recept na záchranu nebo nouzový východ, je střežen andělem s tržním mečem.

„Všecko jak má být. Všecko podle plánu. Designérka Naďa a manažer Patrik se zase dali dohromady. Pochopitelně. A lékařka Karolína se potom z trucu vyspí s kolegou Lukášem. Určitě. A spisovatel Jakub najde ty Nadiny pornofotky, načež se zchlastá a havaruje na svém harleyi. Nabeton. A praktikantka Tereza následkem podnikového večírku otěhotní s inženýrem Králem. Zraněný Jakub se během hospitalizace sblíží s Karolínou. Tereza před Králem zatají, že ji oplodnil. Nadin synek Péťa dostane od Patrika vysněné štěňátko. Král odharcuje na roční stáž do USA. Karolína objeví Nadiny pornofotky a mailem je rozešle Patrikovi i všem z jeho firmy. Péťovo štěňátko onemocní průjmem, ale veterinář Linhart psíka vyléčí. Patrik zvítězí v konkursu na direktora a pozve Karolínu na oslavu. Opuštěná Naďa sbalí Linharta. Lukáš požádá zbouchnutou Terezu o ruku a… a… a…“

Bože, kam jsme to dopracovali v zemi, v níž kdysi žili lvi!

Ještě že se objevuje několik znamení, že není vše ztraceno. Že lze žít jinak. Číst jinak. Psát jinak.

Že to ještě všichni nevzdali. Že jsou ještě spisovatelé jako Ivana Blahutová.