JIŘÍ KNOPP

Politika je pro mne španělská vesnice, ve které se ani pes nevyzná, natož prase.

V politice se stále něco děje. Jen co vezmete do ruky ovladač a navolíte si libovolnou televizní stanici, nestačíte se divit. Politologové, politici, novináři,

komentátoři, orgány zvolené i nezvolené, páni ministři, hlavy pomazané a můžeme skončit

slovy písně z filmu Císařův pekař – zkrátka inteligence.

Co slovo, to perla! Každý i každá se bije v prsa a volá: JÁ jsem ten největší demokrat na světě. Největší demokrat jsem já a nade mne většího není.

Po volbách se probudili mnozí politici, většinou pravicoví, ze snu a nevěřili svým očím.

Jejich voliči na ně nějak zapomněli a oni stáli před výsledkovými tabulemi jako přimraženi.

Divili se velice, že nějaký pan Babiš a jeho družina ANO jim sebrali jejich voliče. A začali křičet, jak si to ten pan Babiš představuje, vždyť má Čapí hnízdo a je to estébák! Kde je demokracie? Tak to my mu tedy ukážeme co je to demokracie. Když máme blbé voliče, musíme jim napravit hlavu, neboť oni nevědí, co činí. Přece si my nedáme poroučet od nějakých primitivů, kteří nedokážou uvažovat, nebo od důchodců, kteří slyší pouze na vyšší důchody.

Tak tedy vy primitivové, zalezte a mlčte. My, hlavy pomazané, my nejlépe víme, co je pro vás dobré. My vám ukážeme, že demokracie, (ústy Josefa Švejka) vy kluci pitomí, neznamená, že si budete žít jako prasata v žitě. Demokracie znamená, že si budeme mastit ústa my, my lepší lidi, my kavárenští povaleči…