VLADIMÍR STIBOR

Obsah balení

Jedna kosa,

smuteční pergament,

provaz z pravého lýčí.

Smrt nad jiné krásná?

Ale ne,

to jsou všechno povídačky,

dokud nesrazí paty k sobě

a nezazvoní pod oknem.

 

Cesta k odpuštění

Chodívám za slovy;

netrvám na tom,

že se vrátí

a splynou se slzavým údolím.

Chodívám za slovy;

chtěl bych s nimi vytáhnout na břeh člun,

i kdyby byl děravý a čpěl rybinou.

A těm,

co už nemohou,

tak těm odpustit…

Cokoliv.

 

O pouštní bouři

Až řekneš:

Přijde si pro mne pouštní bůh,

zděšeně se ohlédnu.

Já vím, ten bůh tmy a termitů

staví tvou vůni na špičku jazyku,

ruce spoutává,

dává na ně kameny,

pak s tebou nakládá

jak s tou,

co dosud nepřišla.

Bůh písečných bouří

nikdy nemá dost;

sotva se bolest usadí,

už druhou dráždí

patou své nohy – a pak ji podvádí.

Zůstaneš se mnou ještě chvíli,

má drahá?

 

Tajný slib

S náhorní planinou nesouhlasím.

A i kdybych ji přešel tisíckrát,

budu u její zdi,

jež hraničí s obzorem,

polykat slzy,

déšť a třpytky z tvého zápěstí.

Dopustil jsem mnohem vážnější známosti –

líbal jsem tě na bříško;

zatočila se mi hlava,

slíbil jsem ti most

skrytý v náručí.

 

Předsevzetí

Nejdůležitější

je vydržet čtyřicet dní;

pak ti bude patřit celá poušť,

krajina s posledním jezdcem,

co padá na ztvrdlou zem místo do trávy.

Znovu na tu kulhavou a svéhlavou herku nasedne.

Neběží,

jen klopýtá,

naklání se i sklání pro hrst bodláčí.

Hadí kůže se zachytí

na kamenech písečné studny.

 

Co mi řekla Andrea o své přítelkyni

Už s ní mluvit nemusím;

našla jsem místo,

kde spí,

kde se řeka na okamžik zastaví,

vzlétne až do větví vrb a osik.

Zapálila jsem svíčku,

zapomněla se ohlédnout,

zda mě někdo nevidí.

Teď je to s ní mnohem čistší.

 

O ptácích

Jsme jenom zoufalci,

dvakrát až třikrát přežijeme vlastní smrt –

a je to na nás vidět.

V keřích,

co hoří u cesty,

bloudí a opět se rozdýchávají hvězdy

z té zatraceně hlubší strany oblohy.

Nádech a výdech,

nic mezi tím,

protože to štěstí nedovoluje.

Dodnes tam přistávají ptáci,

poskakují spáleništěm.

Najdou-li oharek,

umíráček v nich zatrne.

Přicházející déšť

staví pro ně ještě jednu galéru.