JAN JELÍNEK

Když před pětačtyřiceti roky přiletěl Syřan Issam Ramadan do Prahy, město mu rázem učarovalo. Brzy navázal přátelství s mnoha českými lidmi. Studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal doktorát. Tady se seznámil i se svojí životní láskou, která studovala angličtinu a ruštinu. Vzali se a žijí v Plzni, odkud jeho žena pochází. Mají dva syny a tři vnoučata.

Od roku 2002 je Issam pedagogem na katedře Blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Učil české studenty v češtině o islámské civilizaci, o Sýrii, Libanonu a Iráku, o válečných konfliktech na Středním východě. Teď s nimi probírá divadlo na Blízkém východě. Především ale vyučuje arabštinu. Zájem o blízkovýchodní studie je velký. Udržuje také dobré vztahy s arabským světem – s univerzitou v Damašku i s univerzitami v Maroku, v Ománu i s dalšími institucemi na Blízkém východě.

V 90. letech minulého století se rozhodl u nás zůstat navždy. Přiznává, jak těžká dřina pro něho byla zvládnout český jazyk. Ale rychle se češtině učil. Doma ji piloval četbou s pomocí českých kamarádů. Dnes už hovoří česky výborně.

 

Arabské pohádky v českém jazyce

Issam je autorem knihy Arabské pohádky. V knize jsou pohádky v arabštině a na druhé straně v češtině. Zájemci o arabštinu tak mohou překlad porovnávat. Hlavním hrdinou většiny arabských pohádek je Džuha. Postava, patřící do literatury celého Orientu. Chová se jako hlupák, ale na druhé straně je naopak nositelem moudrosti. „Já tu jeho postavu přirovnal k povaze českého hrdiny dobrého vojáka Josefa Švejka, který je velmi chytrý, ale přitom hraje roli jednoduchého člověka. Takže Džuha je letorou Švejkovi podobný,“ tvrdí Ramadan. „Arabské pohádky jsou také zachyceny zvukově na CD nosiči v arabštině. Osobně jsem je načetl pro naše plzeňské studenty. Podle nich se učí výslovnosti arabského jazyka.“

Typickou arabskou pohádkou ve zkrácené verzi je pohádka Džuha a ztracený osel. Džuhu pošlou lidé z vesnice do sousední vsi semlít obilí a přivézt mouku. Dají mu dvanáct oslů, naložených pytli s pšenicí. Jede a cestou počítá osly, jestli se nějaký neztratil. Ale nepočítá přitom osla, na kterém sedí. Když ze zvířete sleze, napočítá, že je jich zase dvanáct. Opět sedne na osla a opět napočítá, že jich je jedenáct. A tak jede dále, nemůže se pořád dopočítat, až jde kolem moudrý člověk a vysvětlí mu, že nesmí zapomínat započítat i osla, na kterém sedí.

 

Obyčejný život vyšel v Bejrútu

Issam Ramadan začal pracovat na překladech Karla Čapka. Proč zrovna tohoto spisovatele? „Protože je známý jako vynikající světový autor, přeložený do všech světových jazyků. Jako jeho první knihu – Obyčejný život – jsem přeložil do arabštiny už v roce 1987. Ale, bohužel, kniha byla vydaná až v roce 2017 v Bejrútu pod záštitou velvyslanectví České republiky. Křtu knihy se ve zdejší legendární kavárně Younes zúčastnila řada ctitelů, ale i literární kritici jako Ahnat el Din a Hikmat Hassan.“ Překlad knihy podpořilo Ministerstvo kultury ČR.

V Bejrútu se konala i beseda, přišli novináři, učitelé vysokých škol. Také arabští autoři krásné literatury poslouchali Issamův výklad o Čapkově životě a díle. „Čapek je vynikající autor, který v arabském světě nebyl příliš známý. Teď už ano. Další překladatelé – z Egypta – též překládali Čapka. Povídky z jedné a z druhé kapsy, Krakatit. A já přeložil Obyčejný život z Čapkovy trilogie.“

 

Na řadu přijdou i Trapné povídky

V rámci projektu Západočeské univerzity v Plzni, katedry Blízkovýchodních studií, překládá Issam další Čapkovu knihu – Trapné povídky. Je to pro něho tvrdý oříšek. „Těžší, než překládat Obyčejný život, protože je to napsáno poeticky. Čapek užívá hodně vznešená slova. Ale musím to dokončit. Zatím jsem přeložil třetí povídku. A doufám, že v roce 2018 vyjde kniha. Je dotována Ministerstvem kultury ČR,“ říká Issam. „Neznám češtinu od a do zet. Někdy některé slovo nenajdu ve slovníku, tak se ptám synů či manželky. Manželka se se mnou trápí, když se jí musím ptát na nějakou věc, co tím Čapek myslel?“

Proč byla právě kniha Obyčejný život vydána v Bejrútu? „Chtěl jsem ji původně vydat v Sýrii, ale v mé vlasti to nejde kvůli válce, situace není příznivá. V Bejrútu jsem se náhodou seznámil s jedním vydavatelem a nabídl mu dávno přeloženou knihu Obyčejný život. Souhlasil. V roce 2016 jsem byl v Bejrútu s našimi plzeňskými studenty na měsíčním kurzu arabštiny. A právě tady jsem se seznámil s oním vydavatelem.“

 

Příručka pro turisty

Než začala válka v Sýrii, do vlasti se Issam vracel dvakrát ročně. V létě dokonce jezdíval do Sýrie se studenty z Plzně na měsíční kurzy arabštiny, pravidelně od roku 2005. Ale po vzplanutí válečného konfliktu v Sýrii s nimi jezdí do Bejrútu. Nyní dostal nabídku napsat další knihu. Až dokončí překlad Čapkových Trapných povídek, pustí se do knihy o etiketě Arabů – do vhodné příručky pro turisty, kteří navštěvují arabský svět, aby se mohli orientovat v místních zvyklostech. Například i co se týče gestikulace, jak oslovit lidi, jak vstoupit do mešity, jak být oblečený… Bude to tedy arabská etiketa pro české turisty v arabských zemích. Některá gesta nás Evropanů působí v arabském světě nepatřičně a obráceně. Například když Arab ukazuje ukazováčkem a mává jím, vůbec nic to neznamená, jen zdůraznění myšlenky. Pro Čecha to je výhrůžka. Arabskou etiketu pro české turisty vydá nakladatelství Albatros snad ke konci roku 2018.

 

České a arabské pokrmy

„Za téměř pětačtyřicet roků, co žiji v Čechách to, co vadí a je proti srsti Čechovi, stejně vadí i mně,“ upřímně se vyznává Issam. „Na začátku jsem si musel obtížně zvykat na jiný druh stravy. Cizí mi byly knedlíky. Ale pak jsem pochopil, že to je příloha k jídlu a ne chleba. Jinak mi chutná veškerá česká strava až na čočku. Jednou se mi manželka chtěla pomstít, tak uvařila schválně čočku, kterou nemám rád. Ale já měl obrovský hlad. Na čočce bylo smažené vajíčko. A tehdy mi čočka moc chutnala. Od té doby jím rád i čočku.“ Issamova manželka žila v Sýrii jeden rok. Jeho maminka ji naučila vařit arabská jídla. Takže doma v Plzni rodina střídá české a arabské pokrmy. Issamovi nejvíce chutná guláš, svíčková, ale už i čočka.

 

Vladislav Vančura – krásná výzva!

Issam je v důchodovém věku. Zdravotně je na tom dobře a proto chce pokračovat v překladech klasiků české literatury. Má vyhlídnuté další oblíbené autory. Například Vladislava Vančuru, Jaroslava Haška i Julia Fučíka. Míní pokračovat v překladech nejznámějších děl Karla Čapka. Vladislav Vančura má pro něho velmi těžký květnatý jazyk. Ale přesto se hodlá pokusit Vančuru do arabštiny přeložit. Je pro Issama Ramadana krásnou výzvou do budoucnosti!