IVAN ČERNÝ

V současné době se tento známý malíř, grafik a ilustrátor připravuje na soubornou výstavu ke svým osmdesátinám, které oslavil 29. června 2018.

Vojtěch Kolařík je naším malířským doyenem, kumštýřskou dráhu začal po gymnáziu v Třebíči na pražské AMU, kde složil přijímací zkoušky v roce 1956. Zde studoval až do roku 1961 malbu a kresbu. O dva roky později byl přijat jako výtvarník v Československé televizi Praha, kde působil celých třicet let jako scénograf. Pro televizi a barrandovské filmové studio tvořil scénické i kostýmní návrhy. Jeho dílo, malované charakteristickým rukopisem na plátně, listech nebo dřevěných deskách, je zastoupeno ve sbírkách soukromých sběratelů i muzeí a galerií v Evropě i v zámoří.
Jak říká kunsthistorik František Malina, pravým námětem Kolaříkových obrazů je krajina lidské komedie, v níž se vše prolíná. Autorův malířský rukopis svou zjednodušenou, leč robustní intenzívně vedenou linií, výtvarnou zkratkou, odkazuje na skutečnost, že život je plný kulis a masek.

Drahně let má Vojtěch Kolařík ateliér na pražských Královských Vinohradech, nedaleko vily bratří Čapků. Kliku si zde podávají básníci i spisovatelé, výtvarníci i muzikanti, režiséři i herci. Vojtíšek, jak mu říkají přátelé, je totiž velmi družným malířem. Není to žádný introvert, tvořící v mukách a o samotě, pro svoji tvorbu potřebuje lidi kolem sebe.

Basa opřená v koutě ateliéru svědčí, že rád a dobře hraje jazz. Občas to zde s kamarády rozjede ve velkém stylu a tleskal mu při tom nejenom spisovatel Arnošt Lustig, ale i režisér Zdeněk Svěrák nebo básník Karel Sýs, s nímž má společnou lásku a tou je právě Kamil Lhoták.
Vojtěch Kolařík je sporý chlapík s perfektním držením těl, jiskřícíma očima a pořád připravený zasmát se. Člověk by mu nehádal víc než šedesát. Zkrátka, mistr je v té nejlepší formě.

Malířovým věčným námětem je žena. V jeho „krajině lidské komedie“ hraje žena velkou roli. Ne-li nejdůležitější. V jeho výtvarné zkratce bylo poměrně dlouhé období, kdy převládala krajina, až se situace obrátila – dnešní Vojtěch Kolařík je především malíř figurální. 
Krajina však zůstává, byť třeba pouze náznakově přítomna. Pokaždé však ve spojení s ženou. Ženou, jejíž přirozenou ozdobou může být místo vlasů třeba motýl a jejíž ňadra jsou stejně tak oblá jako třeba kopce Českého středohoří.

Jeho ženy jsou většinou obklopeny muži a citlivý divák chápe: muži ženy unášejí, ženy s muži manipulují. 

Závěrem je třeba říci, že výstava k malířovým osmdesátinám se bude konat v Praze zjara roku 2019. Vojtěch Kolařík vystaví tři desítky obrazů malovaných na použitém balicím papíru, proto i název výstavy: Recyklované obrazy.