LIBUŠE VONDRÁŠKOVÁ
Déšť přitopil
zeleň zalévá města
akrobat na betonovém sloupu zatopí i Lež na chůdách
konečně
Na rozvařená slova
přívalová vlna
rozezní i Beethovena
Ještě pár setkání
deštivých svítání
pak čas
jenž ze mne ukrajuje
omilostním