ROBERT POCH
Jsi herec všedních dní nahý
před zaprášeným zrcadlem
v kameni věky rozpadlém
kostelem tu hnije svět mdlý
nebe tváří zataženou
jsi orel bitý prázdnotou
stíny hodin z duše serval
život a smrt křídla sbíral
hořký pocit herce stesku
a odevzdaný zrcadlu
sám život v letmém dotyku
vnímají tě jen v odrazu
mezi tahem jsi interval
mezi slovem jsi umíral
jen herec všedních dní nahý