IVAN DOROVSKÝ
Vysokoškolská a akademická pracoviště ve slovanských zemích i v mnoha evropských i zámořských zemích obvykle prezentují své vědecké výsledky v samostatných sbornících. Je tomu tak také v nejmladší slovanské univerzitě v hlavním městě Makedonie Skopji. V tamní Univerzitě Cyrila a Metoděje byla bezprostředně po vzniku samostatné federální makedonské republiky založena katedra českého jazyka.
Zasloužila se o to mj. Vera Janevová, pozdější jedinečná znalkyně díla Karla Čapka a překladatelka jeho četných děl do makedonštiny. Vychovala pak svou nástupkyni Donku Rousovou (nar. 7. srpna 1942), jejímuž 75. výročí narození je věnován 17. svazek Slavistických studií (Skopje 2017, 305 str.), který přináší stati a články českých a makedonských autorů převážně srovnávacího česko-makedonského charakteru a bibliografii jejích vědeckých studií, statí a zpráv jubilantky. Z nich vyplývá, že se jubilantka intenzivně zabývá studiem bohemistické jazykové a literární problematiky.
Donka Rousová je velmi plodná a úspěšná překladatelka z češtiny. Přispívá tak k poznání české literatury v Makedonii. Navazuje na dílo znalkyně české literatury a zvláště Karla Čapka. První její počin z Čapka byl jeho román Obyčejný život a drama Matka, pokračovala překladem Bílé nemoci, Války s mloky aj.
V dalších letech pak Rousová rozšiřovala svůj rejstřík o další autory a díla (romány, povídky, poezie i dramata) k překladu a uveřejnění v časopisech: texty J. Kahouna, E. Petišky, B. Hrabala, J. Haška, básně J. Seiferta, M. Holuba, prózy M. Viewegha, J. Komárka, L. Klímy aj.
Nespornou zásluhou D. Rousové je, že se makedonští čtenáři seznámili mj. s Májem K. H. Máchy, s Karafiátovými Broučky, s Žitkovskými bohyněmi K. Tučkové i s Hrabalovými Ostře sledovanými vlaky aj.