KAREL SÝS

Jsou to už sochy, nebo ještě sochy?

Tvorba jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. století, malíře a sochaře Alberta Giacomettiho, balancuje mezi nebem a zemí. Umělec, jehož retrospektivní výstavu uspořádala Národní galerie ve Veletržním paláci (výstava obsahuje nejen sochy, ale i plastiky, malby, kresby z období od dvacátých do šedesátých let), staví na štíhlých, jakoby vzdušných postavách, takových, jako je Kráčející muž, socha, která vznikla v roce 1960.

Je smutné, že jde u nás vlastně o první výstavu umělce, který ovlivnil nejen avantgardu, ale i tradiční sochařskou tvorbu, i když si to leckterý český „tradicionalista“ třeba nechce přiznat.

Kam kráčíš kráčející muži, chtělo se mi zeptat nad toto sochou, sochou v pohybu. Už kráčíš, nebo se chystáš vykročit? Jsi poutník s dalekými cíli, nebo jen tak zkoušíš radost z kroku, kroku, který ani nám nemusí být samozřejmostí?

Denně tě vidím kolem sebe a přece – musí přijít Giacometti, aby pro nás tvůj krok změřil, aby mu – jinak tak všednímu a přehlédnutelnému – dal váhu.

Krok kráčejícího muže je vlastně veršem, jedním a přece nádherným, krokem, který na výstavě k sobě hledá metafory i rýmy. Začteš se a jsi náhle uchvácen…