EVA BRIXI
Po koberci slávy
Po koberci slávy
Kráčím
V stéblech trávy
Tvému dechu
Ještě stačím
Lásky pilné
Rozvírají dlaně
Prstoklad buší
Na tvé straně
Nemohu zpívat
Tóny by zněly
Poněkud
Rozcuchaně
O počasí všelijakém
Když nebe pláče
I já mám smutek v duši
Dívám se
Jak prší
Jak kapky dobývají svět
A jak se změní vše co nevidět
Po směru zlatých cest
Totiž duha přetne mráček
A šedý stařec
Oblékne si pestrý fráček
Ponožky tečkované
Trenýrky krajkově vyšívané
Rukavičky z ctnosti
A ejhle
Počasí nás nostalgiky
Zase hostí
Cesta domů
Po chodníku kráčí věk
Na stole máš noviny
A přání z čistých řek
Na ledničce vzkaz
Udělej něco a nic nepokaz
Na stole máš kytku
Jednu malou výtku
Doma je doma
Ložnice navoněná
Lednové kroky
Šustí v mrazivé trávě
Jdu domů
No právě
Na stole máš snídani
Ochutnej moje líbání
Malá cynická
Nevím
Co ti napsat
Když kalamář už vyschnul
Když obálku ztratili několikrát
Naschvál hned na poště
Když tvůj mobil zůstal
Pod cizím polštářem
A nevěsta prošla oltářem
Noty padly před práh
Taneční melodie zakopla o koště
Nevím
Co ti říct
Snad jen tolik
Kolik toho uneseš
Z poslední procházky
A kolik řádek nevyřčených
Vejde se ti pod vrásky
Dobroty na stole
Zlomek léta na špičku nože
Přidám do nápoje tvého lože
Vesmírný prostor smísím s mákem
A pojistím švestkovými povidly
Prostřu ti ubrousek
V našem obydlí
Pohádku domova s vůní a kouzly koření
Přivoň a promni ji
Tu chvíli prchavou
Když roky krouží nad hlavou
A ty se nemůžeš dopočítat
Teď na bílé krajce snídáš
A nebe plyne z obláčků
Máš plný stůl a moji náruč k tomu
Z tvarohových koláčků
Slunce ti míchá první kávu
A rosa doplňuje v očích vláhu
Prost strojeností
Sladíš úsměvem si den
Však řekni
Co je víc než zrnko soli
Z potu vzešlé na zlatavém poli
V posvátném tom čase kohokoli
Když mysl šátrá ve vzpomínkách
A buchty voní po maminkách
Řešení
Na sklonku léta
Žhavé polibky
A horké dlaně
Teď budem jenom spolu
A odevzdaně
Už jenom cesty v naději
Splétáme ze vzpomínek raději
Jaro je na začátku
Bleskově modrá křídla
Rozvazuje v šátku
Kulaté nebe
A pomněnkové oči
Které se za ženskýma točí
Když v rukavici ještě zebe
A v srdcích hoří mokrá vřídla
Malý vůz
Když velký vidět není
Na úřadech lásky v podvečer
Zahajuje první čtení
Ujíždím krajinou
Po mapě zvrásněnou
Březen je vratka do ráje
Přípitek motýlí
Uzraje
Chutná jak zázrak v tu chvíli
I potom
Kytice z trav budoucích
Vážu pohledem
Louky už načechraly polštáře
A stéblem cosi
Milencům vepisují právě do tváře