JIŘÍ ŽÁČEK

Kamaráde mozku

Můj odedávný kamaráde,

já tě zdravím,

nemuč mě hloupostí a leností

a podlomeným zdravím,

odežeň nemoce a zesil emoce,

nehledej svého nepřítele v těle,

je to jen golem, jemuž velíš ty,

když umdlíš, zavel: Honem do postele,

neriskuj infarkty a mrtvičky a fraktury,

s bližními vycházej tak,

abych nebyl vzteklý

a nenadával hrubě na předpeklí,

a že tě přirovnávám k lenochodům,

koalům a pandám,

buď grand, víš přece, že rád žvandám,

no prostě zachovej mi přízeň jako vždy,

neučiň ze mne blekotu a trosku,

díky, můj věrný kamaráde mozku.

 

Jsme děti Země

Jsme děti lesa: roste nahoru,

abychom dohlédli až k obzoru.

 

Jsme děti větru: kam chce, vane si

a cuchá dívčí účesy.

 

Jsme děti řek: až když se rozvodní,

cítíme, že jsme svobodní.

 

Jsme děti bouře: když se utiší,

hýčkáme si své nejbližší.

 

Jsme děti slunce: jasné svítání

nás před zoufalstvím ochrání.

 

Jsme děti Země: víme, proč jsme tu –

držíme v dlaních rodnou planetu.

 

Presto

Hoď sebou, chlapče, cválej, přeskoč meze,

svět lidí, ten je stvořen pro vítěze,

když nemůžeš, tak přidej, hajdaláku,

ať nejsi poslední jak utopenec v láku!

 

Time is money

Slunce exploduje v lesku metalíz,

v nichž se řítí prominentní synkové a dcery.

Prudce šlapou na plyn. Ať má život říz!

Nevšímavě minou pěší Ahasvery.

 

Mají naspěch. Time is money. Čeká je

super extra rallye rovnou do ráje,

budou báječní a úspěšní a skvělí

a nikdy se s námi o nic nerozdělí.

 

Zítra už bylo

Zítra už bylo, zbrusu nová story,

válka je mír a mír, ten plodí spory,

pravda je lež a láska sobectví,

nemoc je zdraví, všední dny jsou svátky,

všechno je jinak, vpřed neboli zpátky,

stáří se ruší – vzhůru do dětství!

 

Zabiják

Čas je bezohledný, podlý zabiják:

z roztomilých kloučků dělá staré kmety.

Čím a komu budu platit za biják,

ve kterém se ze mne stane yetti?

 

Mezi psem a vlkodlakem

V hodině mezi psem a vlkodlakem

nejezdi autem ani vlakem,

venku se totiž rojí fantomy

a ty tě pokoušou a zkopají a zmydlí

pěstí i holí, deštníkem i židlí,

tak se drž doma jako my,

anebo v útulném a pohostinném baru,

kde v každém ročním období

 

Rozednívání

Jak hluboké je moře beznaděje?

A kolik stojí náruč odvahy?

Bůh stvořil Zemi pro zloděje

a pro vrahy.

 

Kdo umí prožít radost z existence

a šťastné chvíle střádá v paměti?

Bůh stvořil Zemi pro milence

a pro děti.

 

Když ne Bůh, kdo to byl? My sami

s tak beznadějnou odvahou,

se svými láskami a neláskami,

i s ranním sluncem nad Prahou?

 

Pes na skateboardu

Pes, který jezdí parkem na skateboardu,

má opravdovou radost ze života.


Ať ho nenakopne žádná bota,

ať ho nezabije auťák idiota,

ať ho nezastřelí žádný dobrák od kosti!

 

Abychom se od něj naučili radosti.

 

Adolfu B. na onen svět

Co nás čeká po životě?

Eldorádo.

Držte mi tam fleka, milý Ádo!