VÁCLAV PELCMAN

Uplynulo 605 let od mučednické smrti (vraždy) upálením prvního českého filosofa Mistra Jeronýma Pražského (*1378-80 v Praze, + 30. 5. 1416, mistra university Praha, který se zasloužil o Dekret kutnohorský, a tím o budoucnost národa českého.

Písemné zprávy o tomto bystře myslícím člověku, mistrovi několika evropských universit, se objevovaly již za jeho života. Byly to zprávy kusé, dnes ukryté v archivech. Podrobnější a významnější informace od českých autorů se objevily až po jeho smrti. Není účelem této stati uvádět vše, ale připomenout jen ta nejznámější knižní svědectví.

Kronika Česká: Václav Hájek z Libočan, Historie Česká: Pavel Skála ze Zhoře, Husitská kronika: Vavřinec z Březové. Z těchto a dalších pramenů pak čerpal také Otec vlasti, první skutečný historik český, František Palacký: Dějiny národu Českého, III. Ve své jedenácté knize, v článcích 1 až 5, se věnuje období, kdy se objevuje, vedle Jana Husa, i Jeroným Pražský. Z této části také, pro studium osudů Mistra Jeronýma, nejvíce čerpají historici až do současnosti.

Mistr Jeroným Pražský: Jan Putna, Spolek evangelických akademiků Jeroným, 1916. Práce z roku 1906, vydána k pětistému výročí upálení Mistra Jeronýma. Původně písemná práce pro dosažení středoškolské profesury z historie. Knihu tvoří sedm kapitol, které obsahují vše, co bylo tehdy o Jeronýmovi známo. Autor musel prostudovat mnoho dostupných pramenů, jak to dokazují četné poznámky. Knihu vydali až po autorově smrti, úvodní slovo dr. J. Herben.

Mistr Jeroným Pražský: Prof. PhDr. František Michálek Bartoš, 1941.

Toto dílo profesora teologie, podložené významnými výzkumy, se mi nepodařilo získat. Zde dílo uvádím proto, že již od vzniku evangelické církve u nás si tato Jeronýma přivlastňuje. Mistra Jana Husa zase církev husitská. Ač oba synové pravé církve, byli z ní exkomunikováni.

Mistr Jeroným: Antonín Dvořák, Mladá fronta, 1961. Asi poprvé vychází románové zpracování jeho života. Dvořák začíná román v době, kdy M. Jeroným byl uvržen do vězení v Konstnici, jako rok před ním M. Hus. Autor píše z pozice člověka, který má ve věcech náboženství jasno (marxista) a proto jistě tato kniha nebude vydána potřetí, ani k výročí Jeronýmova upálení (v děčínské knihovně ji přesunuli do skladu mimo dosah běžných čtenářů).

Jeroným Pražský: Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., Svobodné slovo, 1966. Život revolučního intelektuála. Monografie vyšla k 550. výročí Jeronýmově smrti. Popisuje středověké školství, zvláště vysoké, a studium Jeronýmovo na pražské universitě i v cizině. Podrobně sleduje boj o Wycliffa, jehož se Jeroným horlivě účastnil po boku Husově. Největší pozornost věnuje autor kostnickému koncilu a Jeronýmovu odsouzení. Do druhé části jsou dílem zařazeny ukázky z literární pozůstalosti Mistra Jeronýma Pražského, dílem svědectví současníků o jeho osobnosti a působení. Zajímavé je autorův názor, že Čechové pochází z Řeků!

Jeroným Pražský: Martin Chadima a kol., Královéhradecká diecéze CČSH, 2016.

Publikace nabízí pohled do života a učení Jeronýma Pražského okouzleného učením anglického myslitele Johna Wycliffa, jakož i českého mistra Jana Husa.

Kniha je vybavena jako vědecké dílo předmluvou, epilogem, resumé, seznamem literatury, a jmenným rejstříkem.

První český filosof a vlastenec Jeroným Pražský: Jiří Krutina, NOOS, 2016.

V předmluvě autor přiznává, že není historik a připouští, že zveřejněná fakta jsou obecně známá, ale já bych dodal, že jen historikům a čtenářům sečtělým, a protože se jedná o zásadní znalosti, měly by se stále připomínat, a to i s názory autora této knížky.

Jeronýmovi nešlo o tituly a výnosná místa, ale bažil po znalostech. Autor představuje tohoto velikého Čecha jako krásného, silného člověka, vzdělaného, se znalostí angličtiny, francouzštiny, němčiny, jako skvělého řečníka, diskutéra, a přitom veselého a společenského muže milujícího život. Přítelem se mu stal mimo Jana Husa Peeter Payne, který musel opustit Anglii a uchýlil se do Čech. Autor má také na zřeteli podobnosti dřívější doby s nedávno minulou i nejnovější situací.

Svatý rváč: Milena Štráfeldová, Garamond, 2017.

Historický román o osudech Jeronýma Pražského vychází z důkladného studia historiografických prací. Na základě dochovaných materiálů zde autorka vytvořila možnou podobu životních osudů tohoto nestálého bouřliváka a církevního reformátora. Rodák z Nového Města pražského patřil k největším vzdělancům své doby. Studoval na čtyřech evropských univerzitách, vydával se na dlouhé cesty do Oxfordu, Jeruzaléma nebo Litvy, pro své názory byl však nakonec upálen stejně jako Hus na kostnické hranici. Kniha je výjimečná nejen zásadním příběhem z české a evropské historie, ale i tím, že se autorka snaží najít rovnováhu mezi dochovanými fakty a vlastní autorskou fikcí.

Jeroným Pražský: Ota Pavlíček a kol., Filosofia, 2018.

Studie předložené v této monografii se zabývají Jeronýmovým myšlením a zároveň mapují jeho život prostřednictvím zkoumání způsobu, jakým byl vyobrazován a jak mu byla projevována úcta. Věnují se také Jeronýmově roli v dobách národního vzepětí v 19. a 20. století. Kniha přináší i zamyšlení nad místem Jeronýma Pražského ve vědeckém díle předních českých historiků, nebo pojednání o jeho cestách a činnosti v Litevském velkoknížectví, kde se mohl sblížit s pravoslavím.

Bylo by dobré si Mistra Pražského připomínat v den jeho umučení. Jako dávný předchůdce Giordana Bruna a jiných mučedníků patří mezi významné osoby evropské filosofie.