JOSEF ONDROUCH

Životopis vůdce sudetských Němců je jednou ze tří nových knih Emila Hrušky. Po zdařilé biografii Gustáva Husáka od Michala Macháčka jde, díky Hruškovi, o další, skvělý životopis na jinak v této oblasti spisovatelské poušti v Česku. A nejen to.

Emil Hruška v knize Vůdce sudetských Němců. Životní příběh mistrně kladenými otázkami a svědomitě z archívů, knih a dalších pramenů doloženými odpověďmi systematicky a hlavně poutavě uchvátí čtenáře příběhem nejen o vůdci sudetských Němců a jeho významných rádcích, ale vlastně o většině z tří a půl milionu bývalých německých občanů Československé republiky. Hruška klade otázky, jak se mohlo stát, že naprostá většina z nich Československo včetně svého vůdce zradila, fanaticky se oddala nacismu a Hitlerovi. Na Henleinově osudu líčí, odpovídaje na otázky a čtivě vysvětluje, složité údobí dotýkající se významně i současné existence Česka.

Dozvíte se o kořenech velkoněmeckého šovinismu, spannismu i o turnerském hnutí, které byly významnými zdroji zrady a tragédií sudetských Němců i Sudetoněmecké strany – SdP. Ta byla, co do výsledků parlamentních voleb v roce 1935, hned po spřízněných českých agrárnících největší politickou stranou Československé republiky. Zvíte, jak SdP na vrcholu vyzrála v největší fašistickou stranu v počtu členů a relativně i v největší politické uskupení nacistů v německy hovořících oblastech. Bylo jich až jeden milion, to znamená, že téměř každý dospělý sudetský Němec byl nacista. Na doložených událostech a příbězích uvidíte, že byli nejen řadovými nacisty, ale také gestapáky, příslušníky zločineckých jednotek SS, vojáky lupičských armád vraždících nejen na Východě, v Jugoslávii, ale i u nás; že mají na svědomí velkou část z našich, během II světové války a okupace popravených, umučených a v bojích o existenci padlých, více než 300 000 občanů.

Stejných 300 000 sudetských Němců také v II. světové válce, kterou pomohli rozpoutat, padlo. Ale byla to smrt sloužící rasismu, násilí, válce se zločincem Hitlerem v čele, zprvu bezmezně uctívanou modlou sudetských Němců.

Skvěle napsaná Hruškova kniha nám pomůže pochopit, jak se stal vůdcem i Henlein; z bezvýznamného úředníka, zamindrákovaného přeborníka v útěcích před zodpovědností. Pocítíme, jakým svodem dovede být špinavá politika a jak tragickým se stane poddávání se opojnému pocitu obdivu davu, i jak klamná mohou být bohužel i vítězství v demokratických volbách. To vše na příběhu Konrada Henleina, možná dobrého učitele tělocviku, ale tragicky špatného politického vůdce.

Hruškův Henlein není zdaleka jen o politice a sudetských Němcích. Setkáme se v ní také s prostými lidskými osudy v krutých dobách II. světové války. Třeba s láskou dvou mladých lidí: Gudrun, Henleinovy dcery, a svobodníka letectva Karl-Heinze, kteří nezávisle a na vzdor vrcholící tragédii války se zamilují a stanou se středem sympatií citlivého čtenáře. Získá si vás i kapitola Ztráty a nálezy. Pochopíte, jak strašným prokletím se v politice může stát pohodlnost, přizpůsobivost, touha po moci a fanatismus víry. Že i ta, byť třeba označená za křesťanskou, se bez zdravé dávky skepse a pochybností může stát cestou do propasti zhouby a smrti; tak, jak se to stalo Henleinovi a statisícům jeho soukmenovců.