ZDENĚK NEJEDLÝ
Podzim na Vysočině
Na polích voní půda
Hlínou na ruby obrácenou
Jak na Vysočině
Oráči to jen dovedou
Voní dnes
Jak voněla loni
I předloni
I tenkrát
Když za traktorem
Tolikrát
Kolem a dokola
Obracel se
Družstevní čert
Brázdil kolem
Proutěných košíků
A nízké slunce
Kreslilo do polí
Dlouhé stíny
A my žáci školáci
Už sběrem unavení
Na oblohu posílali
Po obláčcích dýmu
Bramborové natě
Tajná přání
Pánubohu
Jaké bude zítra
Zdá se mi
Že trpím depresemi
Ucho si ale zatím
Uříznout nehodlám
Jak ten svět
Má lepší být
Než ten co máme
A až příliš užíváme
Pandemie
To je zmije
Zkouší nás
Ještě je
Zítra čas?
Setkávání Oslovení
Autorské čtení
Nevázané
Brožované
Listované
Vlastní Oslovení
Je a není
Setkávání
Představení
Zdali vůbec
Nebo někdy jestli…
Vydavatelem
Je hlas náš
Nic víc
Jako ta četba povinná
Ze školních lavic
Jako ten dříve
Odříkaný krajíc
Co dávno namazaným
Spadnul na zem
Ani pes už po něm
Neštěkne
Jakýpak handl
To slovo nepěkné
A tak si čtěme dál
Ze svých listů
Zdali někdy
Nebo ještě vůbec
Jestli…
Lhostejnost
Nakonec…
co je mi do toho
že se dějí nepravosti
Nakonec…
co je vám do toho
ze všech těch souvislostí
Stalo se
a je hotovo…
Nic nám přece nebylo
do toho
Život je boj
Žijeme jako v páternosteru
Bez zastavení
Neúnavně stejně
Dokonale obíháme
Nahoru a dolů
Jako v řece nekonečně
Proud vody stále teče
Zažíváme krach i pády
Otáčivé kolotoče
Šokující periody
Jako slabika
Se slovem se potýká
Neúnavná politika
Východiska hledá
Kdy jak a ke komu
Čecháček se přidá