Úryvek z nové sbírky 

KAREL SÝS

Nepřijatý hovor

 

Na návětrné straně se rozehrává sen:

Přitáhla s kamenným osazenstvem sem

myslíc že láska kámen rozváže

leč láska zkameněla též

Modlitba panny

sval příčně pruhovaný

drahokam vypadlý z oka

bohyně chlupoboká a chlupooká

Je jaro ploštičky provozují

na kamenech skupinový sex

párují se i vlásky

jednou hladce jednou obrace

jedna postel jedna matrace

Jsme dva tajuplné ostrovy

každý v jiném Golfském proudu

ty máš zátoku

já mám mys

ty máš zámek a já mám klíč

ty máš klíč ke mně

já klíč k tvé vložce

a ty máš zámek k mému podzámčí

Velikonoční a Vánoční ostrov čekají na zázrak v kalendáři

čekají čekají čekají

že se budou třít ve třech

že uvíznou v Sargasovém moři po pohlaví

 

That’s elementary

Milovat se jednou dvakrát třikrát

a vyjít do městečka nebo do města

poručit si pivo nebo dvě

a cestou zpátky vidět klesat hvězdu nebo souhvězdí

zaposlouchat se do mluvy vajec prskajících na slanině

do hudby omaštěných sfér

broukat si s olejem a pískat na prsy

hvízdat se soumrakem

a dát se bezbolestně uspat vidinou

A pak jednoho dne

zničehonic

jen tak bez varování

přes noc

nohy zestárnou

maso se vrátí ke kostem

pleť se přestěhuje do kůže

chloupky se rozeběhnou po linu

jak noha praptáka

žilnatého pterodaktyla vyčerpaného honem na prališky

Ze čtvrtohor jsi zpátky v chuchelském siluru

za oknem vadnou přesličky

a smrt si vede život na provázku

 

Chtěl bych se opít vínem

ve světě jenže jiném

V kosmu bez lihoměru

dítě pozdního sběru

Plavat na volnoběh

jen ve snách spatřit břeh

Z diluviálního ledu

vysekat Andromedu

A jak ozvučený hrozen

být do ticha shozen

Burgundská sonáta

hory se tlučou v modři

ticho je jejich hmoždíř

Noty složí hlad

a žízeň prstoklad

 

Diskalkul

má hlavu plnou nul

Co v pátek vynásobí

to o nedělích dělí

A co o Vánocích sečte

to na Silvestra setře

Kamna v nichž se dlouho netopí

zapomenou heslo Potopy

Archa co se nikdy nevynoří

ani v ománkovém moři

Království za briketu

chtěl bych topit světu

malován za obrazem

a sám se třesu mrazem

Pod jelenicí Měsíce

lesknou se polnice i vinice

Pod drsnou rukou Slunce

zdobí se víno puncem

Zeptám se Mavrudu

jak dlouho tu pobudu

od zítřka do pozítří?

 

Žít na svobodě

Zahodit mobil

­– hlas milovaného rozpoznáš na tepu srdce

Odhlásit televizi krumpáčem

že je válka dozvíš se z pláče za obzorem

Odpojit internet

­– soudný den bude vyhlášen dalekonosnými troubami

Nečíst noviny

pravda si žije pod hladinou papíru

V metru se točit zády k megamonitoru

že něco neklape poznáš na bekotu stád

Otáčet se čelem k zahradě

do polí – zbyly-li

do lesa – hemžení mnišek je vábnější než hemžení jeptišek

do nebe nepopsaného švabachem stíhaček

Nikdo nepochopí podzim

sluncem zrezivělé kopí

Čas

předběhne tebe i nás

Sotva se do běhu dáš

vezme ti míru na rubáš

 

Je sladké být vyškrtnut z režimu

sedat na Míráku pod tropickým salámovníkem

kolem jede Česká spořitelna s granty

účastníci – in – si vyvracejí panty

a mně šíbuje v mozku vlak do Kostelce nad Orlicí

nástupiště v levé hemisféře

veze mě k Nevěře i k Věře

stačí jen věřit

poddat se boží bázni

jež ti na církvi večeři vysouloží

pepřenku ti podstrčí Lucifer

slánku ti vlídně podá Ježíšek

světa zboží

A vyrazit prach ze svých botasek

 

Každých šest vteřin zemře na zemi jedno dítě hlady

ve světě jenž nehladoví po knize

každou vteřinu se USA přibližují k Íránu

každou vteřinu Bush užere dětem z talíře

Kurvy se spojí s pasáky

třesou se o své miliony

třesou se na další miliony

a nejvíc ze všeho jim vadí

že je Bazar brzy rozesadí

 

Léto skončilo končí i začátek podzimu

nepřipravil jsem srdce na zimu

snad na jaře

zašité srdce se samo rozpáře

Pánbůh s námi a zlý pryč

srdce se od řetězu samo odváže

Marnost nad marnost

leč povinnostem učinil jsem zadost

Hovět si na balkoně zevlovat z okna

dolce far niente

lenost na entou

cestovat prstem po Africe

a muchlat se s domorodci za plentou

 

Těch nemám slov

těch nemám vět

a chci oslovit i slovit svět

Letos studánka do notýsku mlčí

když hlad – tak vlčí

když krása – tak mučí

v pootevřeném snáři

zlé sny s dobrými se páří

pere se Holan s Nezvalem

o do trávy zapadlý šém

šém nepatří všem…