FRANTIŠEK UHER

Modří úhoři

Legendární pohoří se každé ráno vynoří z hlubin noci a večer se zase noří, nikoli v moři, pro změnu se noří do soumraku. Bobři se obávají, že v prudkém žáru slunce všechna pohoří jednou zahoří a toky vyhoří. Požádali o zásah sdružení temných mraků. Proti zvedl ruku sněm raků, připojilo se hejno stěhovaných ptáků, tuční kapři se na protest neholí, kvíčaly začaly chodit o holi a s nevěrohodnými novináři hovoří o zdánlivém příkoří jen modří kapři.

 

Skrytí sněhuláci

Šviháci sněhuláci nemají v červenci práci. Skryti v mrazících boxech vagonů putují po železnici od stanice ke stanici. Někdy pouze z nouze na pramici. Z dlouhé chvíle malují sníh na zasněžené navigaci, stromům nasazují bílou kuchařskou čepici, v níž se skrývají zpívající slavíci. Pokud i v mrazicím boxu znenadání nastává tání, první kapky jim bez hluku smáčejí neexistující ruku. Neboť každý blesk je nabit množstvím stesku a u každého pluku je příslušný počet podplukovníků a plukovníků, kteří rádi skrývají neschopnost někde u rovníku. Ruce od práce větří příznivé povětří, věří, že každý podplukovník se může stát plukovníkem a každý plukovník skrývá v osobním zavazadle generálskou šarži s příslušně vysokou marží. Dnes i napříště jsou jich plná skladiště.

 

Co schází ve školní kronice

Válka zdaleka, válka zblízka… Po té minulosti se nikomu nestýská. (I když občas nějaký přitroublý kariérista z čistajasna na obranu zločinu a zločinců zavýská.) Němečtí vojáci vyrabovali školu, v níž našli přístřeší. Spálili knihy, sešity, školní obrazy, skříně, školní lavice. Na štěstí nedošlo na stupínek, pod nímž pan řídící skrýval československou vlajku. Zůstala také tabule s křídou namalovaným hákovým křížem a nápisem Gott mit uns. Ten nápis byl s fanatickými vojáky na opascích patrně i ve chvíli jejich smrti, neboť jim nebylo pomoci. Vzhledem k několikadenním vichřicím a zákazu vycházení topil si pan řídící troskami zařízení. Housti jej naučila nouze, protože mu spálili i housle.

 

Toulky

Milostiplné slunce vyplouvalo křehce nad kopce. Zcela náhodou se u jedné studánky – kam plaché laně nechodily pít – setkaly dvě sextánky v chvějivém rozpuku ženství. Našly v sobě zalíbení, což dnes vzácný jev není. Rozhodly se bdít tam, střežit zákoutí vonící mechem a kapradím, postrádaly ovšem nejvíce rukavice i střevíce, odejít je donutily prochladlé měsíce. Svázaly skromné rance, připravily měšce, táhly spolu od studánky ke studánce, od stolu ke stolu. Za kus žvance předváděly rituální tance.

 

Vyprahlost

(Charakteristika političky)

Stále občas přichází. V křeči. A těch řečí, které nepostrádají říz, ale jsou prázdné a zametají stopy jak liščí chvost. (Snad si o něm pamatuje něco ze školy.) Přechází napůl rozbořený most, na jehož devastaci se přičinlivě podílela, překračuje kořeny bříz, které pomáhala vyvrátit. Stále nepříliš vítaný host. Prochází kolem. Plouživý krokem po hrázi, srázem, po mezi, úvalem, polem… Vkrádá se zadem. Působí již značně odevzdaně. Jako ohmataný sešit s opsaným domácím úkolem.

 

Filmová balada

Hledal zdánlivě klidný život plný jistot, jaký ukazují velmi staré filmy. Idylické scény, okázalá uctivost, zdánlivá solidnost. Hosté v hotelech nechávali před dveřmi boty, které jim personál do rána vyčistil. Zkusil štěstí podle filmu, zavítal do předního hotelu. Večer nechal polobotky za dveřmi. Ráno odcházel bosý. Na trávníku před hotelem mu byly slabou útěchou chladivé kapky rosy.

 

Výkřik

Vedle dávného televizního robota Emilka bylo vymyšleno mnoho robotů, všichni se již jako nepotřební krčili u rozpadlých zaplevelených plotů. Pilot Čkalov vyrazil na lov mamutů, Einstein si objednal školní počítadlo, na koho to slovo padlo, začal prát špinavé prádlo. Nikoli vlastní. Všichni Edisononi a kohorty Sokratů to odložili na příští sobotu, dali přednost návštěvě dávného sídliště Keltů. Pánové Holub, Hanzelka a Zikmund, jeden každý průbojný český bloud, prosmýčili v minulosti kdejaký světa kout, zakoupili od letité Norky vyřazené ponorky a společně vypluli na Špicberky, usmívaje se na celé kolo. Kolumbova plachetnice s větrem lehce nakadeřenými plachtami míjela dřevěné molo, na němž stál zamyšlený Josef Ressel, přemýšlející o přednostech lodního šroubu, než zamířil do přístavního baru, v němž Edith Piaff zpívala a hrála na elektronickou kytaru. Za nachového podvečera doplachtil do hlučných barů všech přístavů výkřik šestiranného bubínkového revolveru. Zněl ze severního směru. Tam někde v noci tábořili lovci, hledající polední nepočetné stádo sobů. Náhlé bezbřehé ticho postrádalo důvěru.

 

Jak vznikají legendy

Faust seděl na trámech krovů a vyhlížel otvorem, který udělala do střechy i do stropu poslední bomba první války nebo první bomba poslední války. Oficiální stanovisko nebylo odhlasováno, na čemže nic neznělo dosud. Faust sledoval otvor ve střeše z dálky, jakoby s ním byl spjat jeho osud, až se mu posléze stal ten dům laskavým přístřeším, již dlouhá desetiletí neobývaným. Byl by tam spokojený, nebýt prodavače importované cukrové vaty. Jednu si koupil, prohloupil, sladkost se mu lepila mezi prsty. Vábila především děti, ignorující zákaz vstupu i upozornění, že vstup je povolen na vlastní nebezpečí. A konec řečí, povolaní kmáni se zbavili odpovědnosti. To ovšem již rušili početní chodci. Následovali je kompetentní úředníci, strážníci, policisté, politici, populisté, náboženští fanatici, statici, statistici, matematici, historici, hygienici, hvězdáři, kulturní tmáři, zahraniční stážisté, novináři, filmaři a pokoutní autoři fiktivní literatury faktu. Cestovní kanceláře tam vozily školní zájezdy, zvídavé cizince s fotoaparáty a štěbetající cizinky. Projektanti vyhrožovali, že dají na střechu zinek. A těch zvědavců! Posléze bylo v ulici zakázáno parkování, ale přímo proti chátrajícímu stavení vzniklo parkoviště s vyznačenými parkovacími bloky, na asfaltu samá bílá zebra, kiosky nabízející občerstvení, automaty na kávu, nízkokalorické nápoje a parkovací bločky za koruny i eura. Jako noční hlídač tam působil jistý Jindřich Jindra z Janova u Krnova. Uplynuly roky, než v rozespalosti připustil, že Faust stavení již dávno opustil. Otvor ve střeše se zachoval, nadále obdivováván se stal inspirací k vyšperkovaným, neustále perlivě doplňovaným legendám. Podle posledních zpráv je připravováván koprodukční třináctidílný televizní seriál. Zatím nebylo stanoveno, zda horror, zda fraška, zda hlavní roli převezme netvor, zda animovaná flaška.